Už to tady párkrát bylo. Průměrný politik se vyšvihne hodně vysoko - a pak nestačíme mrkat, jak selhává v nejbanálnějších situacích. Přeborníkem v oboru byl zatím Stanislav Gross. V závětří působil mile, přátelsky, svižně. Prostě mladá čerstvá krev. V čele vlády a ČSSD nevěděl, kam dřív skočit, a nakonec byl ugrilován ve směšné aféře s pořízeným bytem.

Tentokrát je postižena ODS. Kdo doufal, že o návrat do zlatých Klasových časů se po éře chaota, cholerika a příležitostného hulváta Mirka Topolánka postará Pavel Bém, prožívá nepříjemné procitnutí ze snu. Než se stal pražským primátorem, byl představován jako moderní politik západního střihu, vzdělaný, sportovní, otevřený, nepropadající extrémnímu stranictví. Dodnes také těží z nadání komunikovat s novináři a chovat se podle přísných pravidel marketingu. Ovšem nedávný Bémův pád ze špice žebříčku popularity napovídá, že se kouřová clona protrhává.

Dokud se Pavel Bém šplhal po Himalájích, mohla se opozice klidně třeba zbláznit, leč marně. Politik nepřekážející, naopak médii monitorovaný na náročné exotické výpravě, získával u voličů body. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Zároveň ale může ledacos zanedbat.

Během Bémova asijského pobytu se strhla pře o novou budovu Národní knihovny. Hloupost, řekl si patrně Bém na úpatí Everestu. Nyní toho možná lituje. Se standardní povrchností v březnu pochválil odvážný koncept architekta Kaplického a ani pozemky, na nichž byl plánován, se příliš nezabýval. Sotva v květnu zazněly protesty z Hradu a zastupitelských lavic pražské ODS, otočil. Teď vše nechává rozlousknout jakousi superkomisi. Vzor globálního národa byrokratů, sir Humphrey z britského dílka Jistě, pane ministře, by před primátorem smekl.

Jenže nejde pouze o knihovnu. Prahou se chystají opět pochodovat neonacisté. Bémův magistrát nenapadlo nic chytřejšího, než je soudně zabrzdit s odvoláním na dopravní komplikace. Pokrytectví jedna radost. Soud nevyhověl, pročež se obtížně hledala zástupná záminka. Náckové se nejspíš nedají, a tak sledujme, zda se jim aspoň Bém postaví tváří v tvář. Nemluvě o tom, že Praha má též své městské strážníky, uchází se o „metropolitní“ policii a má právo zákonodárné iniciativy.

Jak si mohou radní, kteří tak trapně zápasí s chobotnicí na Letné a chobotnicí neonacismu, myslet, že zvládnou událost monstrózního rozměru – olympijské hry? Již vidím ty nekonečné debaty, vytáčky a komise, zatímco peníze budou mizet v černých dírách. Vždyť ani Bémova kabaretní scénka s pražskou taxislužbou nevyústila v radikální změnu k lepšímu.

Praha už si na střídání primátorů zvykla. Co však odhalení neschopnosti Pavla Béma udělá s ODS, kde je coby první místopředseda korunním princem? Ivan Langer a Petr Nečas, druhdy prvořadé stranické osobnosti, tiše a vytrvale pracují na své státnické kariéře na ministerstvech. Zato Václav Klaus bude nejpozději za pět let volný a stále při síle. Tam, kde Bém pohoří, potom může zaskočit opravdová Superstar, za niž ODS dosud nenašla náhradu.

Právo 8.11.2007