Tak jako v hádance „najdi pět rozdílů“, má správná analýza hledat spíše to, co věci od sebe odlišuje, než to, co je všude stejné. Okamžitě po našich volbách mnozí západní novináři přispěchali s plytkým srovnáním Andreje Babiše s americkým prezidentem: v Praze prý zvítězil český Trump. Jakože oba jsou strašně bohatí a oba brzdí světový pokrok.

Povrchní analogie sice usnadňují intelektuální práci, ale k poznání podstaty jevu nás to ani o píď nepřibližuje. Jak životní dráha, tak výsledky činnosti obou politiků spíše vykazují více rozdílností než podobností.

Donald Trump nezbohatl za podivných okolností a není podezříván ze spolupráce s tajnými službami. Neujal se moci proto, aby rozmnožoval jmění. Naopak, za rok pobytu v Bílém domě zchudnul tak citelně, že vypadl ze žebříčku nejbohatších lidí časopisu Forbes. To Andrej Babiš si za pár let vládnutí připsal k dobru dalších 40 miliard korun. Americký prezident, jak slíbil, za svou službu vlasti odměnu nepobírá, prezidentský plat rozdává potřebným, nikdy neměl potřebu řídit stát jako firmu.

Vlastní hnutí z podřízených podržtašek neposkládal, na vrchol moci se probojoval navzdory odporu starých harcovníků tradiční Republikánské strany. Přišel na vlně velké nespokojenosti s washingtonským establishmentem, s příslibem byrokratickou bažinu vysušit. Od té doby život byrokratům a profesionálním flákačům značně znepříjemňuje. Andrej Babiš nic takového v plánu nemá, sám je špičkou establishmentu a za léta svého působení ve vládě zaměstnal dalších 30 tisíc úředníků.

Pokud vůbec chystá nějaké čistky aparátu, pak jen takové, které budou znamenat posílení jeho osobní moci a otevření nových penězovodů. Trump vede statečný, leč marný boj proti neskonalé přesile sdělovacích prostředků, sám má k dispozici jenom tweety o 140 znacích. Babiš oproti tomu média dávno nakoupil ve velkém, zbytek nyní pohodlně přikoupí nebo mocensky ovládne.

Trumpově neschopnosti aspoň jednoho nepohodlného novináře připravit o zaměstnání, aspoň jednu nepřátelskou redakci zavřít nebo aspoň poslat na ni berňák se náš budoucí premiér může jen pobaveně pousmát. Americký státník, i kdyby snil o neomezených pravomocích, musí slabošsky snášet ústrky a naschvály zákonodárné a soudní moci.

Babiš přichází rovnou připraven, pravidla hry změní podle svého s využitím všech demokratických kliček. Trump se opírá jedině o podporu svých voličů, zhruba stále stejnou jako před rokem. Babiš má oproti tomu silného spoluhráče na Pražském hradě. Babiš zkrátka není Trump. I účesy mají různé…