Amnestie prezidenta Václava Klause se v médiích široce pitvá. Vesměs je odsuzována z "morálních důvodů", protože se díky ní mohou dostat na svobodu i lidé, jejichž proces trvá déle jak osm let. To platí zejména pro případy hospodářské kriminality, které se často táhnou i více než deset let. Poradce prezidenta Ladislav Jakl lhůtu osmi let obhajuje mimo jiné i tím, že nás EU kritizuje za to, že u nás trvají procesy více než šest let, což je jakási "horní" mez akceptovaná evropskými nejvyššími soudy. Je přitom pikantní právě to, že se Klaus, resp. poradce Jakl odvolává na názor EU, když v naprosté většině případů Klaus "vítr z EU" často a tvrdě kritizuje.

Několik relativně objektivních komentářů z médií si mimo jiné všímá i toho, jak se vyvíjel vztah Václava Klause k amnestii. Nejprve ji v zásadě kritizoval a sliboval, že žádnou širší amnestii nevyhlásí. Jeho poměrně rozsáhlá amnestie, která propustí z vězení přibližně 30 % vězňů, proto přišla jako blesk z čistého nebe nejen pro celý systém orgánů činných v trestních záležitostech. Překvapila i samotné vězně, kteří s ničím nepočítali a žádné naděje na amnestii si vůbec nedělali.

Vůbec mne naopak nepřekvapuje spojování Klausovy amnestie s tím, že "nadržuje korupčníkům" apod. S tím se dalo velmi snadno počítat. Od levicové opozice i od levici podporujícího tisku nelze ani nic jiného očekávat. Velmi útočně si například počínala známá moderátorka Daniela Drtinová na ČT24, která v rádoby diskusi s Ladislavem Jaklem projevila míru protivládní rétoriky větší než obvyklou. Za Klause to tak schytal i premiér Nečas za kontrasignaci.

TOP 09 se od amnestie ostentativně vymezila a rovněž vše svedla na Klause a Nečase. Je však více než jisté, že tento předvolební tah Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska kandidátovi TOP 09 k postupu do druhého kola prezidentské volby sotva pomůže. Pro českou pravici obecně je kandidatura tří poměrně zajímavých osobností (Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Zuzana Roithová) nesmyslná. Pokud by bývalo došlo mezi těmito kandidáty k dohodě, že pravici bude zastupovat pouze jeden či jedna z nich, jistá naděje na postup do druhého kola pro kandidáta pravice určitě byla.

Václav Klaus proslul nejen po dobu svého prezidentského úřadu řadou překvapivých tahů. Amnestie k 20. výročí vzniku samostatné České republiky tak zapadá do těchto tahů. Kromě toho se údajně chystá ještě před koncem svého úřadu omilostnit i další osoby individuálně. Klaus tak naplnil do puntíku pověst politika, stratéga, který ovládá umění zaujmout společnost přesně tak, jak chce. S tím, jak se blíží konec jeho mandátu, se bude i rozmnožovat počet komentářů spekulujících o Klausově další roli v české politice. Ukazuje se, že i "nedobré" věci Klausovi přinášejí záři reflektorů. A tu on navýsost miluje.