Třeba včerejší Lidové noviny v podtitulku hlavního textu na první straně napsaly, že prezidentův proslov k 28. říjnu "se stal záminkou pro další přestřelku mezi vládou a Hradem." Přitom v samotném textu článku už o žádné přestřelce není ani slovo. V přestřelce přece střílejí obě strany, zatímco v tomto případě LN dokonce samy doslova píší, že "prezident se … nechystá na kritiku svého projevu reagovat." Střílela tedy jen jedna strana, druhá se vůbec nechystá reagoval, ale titulek hlásí "přestřelku." Je to tak víc sexy?

A nejen to. Tomuto tématu věnovaný sloupek Martina Zvěřiny začíná větou "Premiér je s prezidentem opět ve při." Přitom prezident o premiérovi neřekl ani slovo. Tak jak s ním může být ve při? To premiér jednostranně mluvil o "nejapném projevu" a o tom, že prezident není schopen "morálního vedení země" a od dalších vládních představitelů bylo slyšet podobné podrážděné reakce. Sloupek LN ale nese název "obligátní okopávání." A jaké že to okopávání mají LN na mysli? Prý si mohl prezident výčet problémů naší společnosti nechat na jindy, protože by se tak vyhnul podezření, že si musí "do soupeře kopnout za každou cenu."

Rozumím tomu, že podle LN do podobných projevů problémy dnešních dnů nepatří. Rozumím i tomu, že podle LN hlavním motivem prezidenta republiky při koncipování jednoho z hlavních projevů politické sezóny má být snaha "vyhnout se podezření." Rozumím, i když nesouhlasím. Tato výhrada Lidových novin ale nemá nic společného s "přestřelkou," s nějakou vzájemnou "pří" či s "okopáváním".

Prezident republiky není s nikým ve při, nikoho neokopává a nevede s nikým přestřelku. Zastává jisté ideje a názory. Zastával je před Paroubkem, bude je zastávat i po něm. Osobní rozměr prezidentovým dlouhodobě hlásaným názorům dává soustavně kdosi jiný. Za obligátního přitakávání některých ochotných novinářů.

(autor je tajemníkem prezidenta republiky)