Novela několika zákonů, kterou vyrobila skupina poslanců a poslankyň vládní pětikolky pod vedením Víta Rakušana a jejímž cílem je zavedení korespondenční volby do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a při volbě prezidenta, přináší v případě volby do Poslanecké sněmovny vážné nebezpečí, jemuž zatím nebyla nevěnována pozornost.

V Poslanecké sněmovně pokračuje válka pokrytců o korespondenční volbu. Pětikolka předstírá, že jí jde jedině o blaho našich občanů v zahraničí, aby se mohli vyjádřit ke složení naší PS, i když všichni víme, že to navrhují jenom proto, že rozšíření počtu zahraničních voličů jim přinese více hlasů ve volbách do PS příští rok. A opozice stejně pokrytecky vyslovuje obavy o regulérnost voleb, i když je opět všem jasné, že korespondenční volbu nechtějí, protože by na tom prodělala. Takže je nechme hádat a podívejme se na jeden důsledek rozšíření počtu zahraničních voličů, který může být potenciálně zničující.

Jde o způsob zahrnutí hlasů zahraničních voličů do našeho volebního systému. Volby v zahraničí probíhají v jednotlivých zemích v tzv. zvláštních volebních okrscích. Článek 27 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky pak stanoví, že

Všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí jsou podřazeny pod volební kraj určený losem Státní volební komisí do 7 dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky.

a tedy všichni zahraniční voliči vybírají z jediné krajské kandidátky, v roce 2021 jím byl Ústecký kraj. V následující tabulce jsou uvedeny pro volby do PS od roku 2010 vylosované kraje, počty platný hlasů v těchto krajích, počty v zahraničí zaregistrovaných voličů, počty platných zahraničních hlasů a výsledky pětikolky a ANO v zahraničí a krajích, kam byly zahraniční hlasy přikázány. Pětikolkou rozumím ODS, TOP09, KDU-ČSL, Piráty a STAN, resp. ty z nich, které v jednotlivých volbách kandidovaly. Přitom váha jednotlivých stran pětikolky se časem měnila, v roce 2010 dominovalo TOP09 s podporou Starostů, v roce 2021 ODS.

Dramatický rozdíl výsledků pětikolky a ANO v ČR a v zahraničí je zjevný a stále se zvyšuje. Z tabulky také plyne, že počty platných zahraničních hlasů byly až dosud tak malé, že nemohly vážně deformovat výsledky voleb v krajích, kam byly přiřazeny. Připomínám, že tradičně nejnižší počet platných hlasů bývá v Karlovarském kraji (kolem 130 tisíc) a Libereckém kraji (kolem 215 tisíc), ale o mnoho vyšší nebývá ani v Pardubické, Plzeňském a Královehradeckém kraji a kraji Vysočina (kolem 280 tisíc).

Kolik českých občanů žije v zahraničí je obtížné určit, Ministerstvo zahraničí odhaduje 200-250 tisíc.

https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/vyrocni_zpravy_a_dokumenty/poskytnute_informace/pocet_ceskych_krajanu_v_zahranici.html

a existují i vyšší odhady, až půl milionu

https://echo24.cz/a/iz6dw/pul-milionu-cechu-v-zahranici-ma-smulu-volit-mohou-jen-obtizne

ale také nižší. Ale kolik z nich bude mít zájem o korespondenční volbu, je ve hvězdách. Je ale jasné, že pokud by jich bylo tolik, jak odhaduje MZV, volby ve všech uvedených krajích by byly vážně deformovány a v případě Karlovarského kraje přímo drasticky, protože by o poslancích za tyto kraje rozhodovali z velké části či většinou lidé, kteří v nich nežijí a většinou k nim ani nemají vztah. Ale i kdyby těch voličů bylo jen desetkrát více než v roce 2021 a los by padl na Karlovarský kraj, byly by výsledky voleb v tomto kraji nerepresentativní a snadno napadnutelné u Ústavního soudu.

Nevím, zda si tohoto potenciálního nebezpečí je pětikolka vědoma, ale určitě by na něj měla být připravena. Řešení by bylo samozřejmě jednoduché a férové: zavést pro zvláštní volební okrsky, tedy voliče v zahraničí, samostatný kraj. A všechno ostatní by mohlo zůstat stejné.