Řečeno s Cimrmanem, měl hospodu, a divil se, že mu tam chodili lidi.

Řečeno s českými politology a ústavními právníky – udělali si přímou volbu prezidenta a divili se, že prezident není jen kladeč věnců a automat na podpisy.

Ale pěkně popořádku.

Nečekané konání prezidenta Petra Pavla, který se rozhodl nepodepsat penzijní novelu včas, aby začala platit od prvého září, a navíc počal zvažovat i její možné veto de facto šokovalo většinu českých politiků, hlavně těch pěti-koaličních.

Kupříkladu dle vlivného místopředsedy ODS Martina Kupky může mít zmíněné nečekané rozhodnutí pana prezidenta vážné dopady na celkové hospodaření českého státu. Relativně nový předseda lidoveckého poslaneckého klubu
Aleš Dufek, dokonce pokládá krok hlavy státu za nešťastný. Což je u lidovců, jak známo, již velmi silné slovo. Možná jsme jenom pověstný krůček od toho, aby
Petra Pavla křesťanští demokraté prohlásili za „neudatného nepředvídatelného plantážníka“.

Vedení Rakušanova vládního STANu Pavlův krok dokonce prý mrzí. Možná se Starostům i zamlžil „Dozimetr“.

Pro mnohé byl pan generál pardon prezident ještě před pár dny hrdina, který zabránil nástupu zlého miliardáře Andreje Babiše, nyní však již k jeho sluchu z podhradí zní kritické tóny z mnoha politických trumpetek a saxofonů. A kdyby byl i „dozimetr“ hudebním nástrojem, i on by se jistě přidal s výstražnými tóny.

Moc mírné?

Nicméně zastánci vyššího růstu důchodů se nemohou moc radovat, byť tímto krokem jim prezident republiky nepřímo pomáhá. Pavlovi ve skutečnosti údajně vadí mírnost zákona a to, že prý nepříliš moc šetří veřejné rozpočty.

Opozice, prezidenta republiky ostře kritizuje, že jde o projev absolutního nepochopení dnešního světa a naprosté asociálnosti prezidenta a jeho okolí zaměřené proti starobním důchodcům.

Paradoxem je, že prezident, který sám je v důchodě (i když vojenském) od 57 let jeho věku, kritizuje jiné, kterým vadí, že se má zvyšovat odchod do důchodu, tedy že se má prolomit již tam vysoká hranice šedesáti pěti let. Ani autor tohoto komentáře si moc neumí představit, jak bude například v 67 letech chodit do práce, tedy možná tam i dojde, pokud nebude zrovna objednán k tomu či onomu lékaři, ale co tam bude reálně efektivně konat?

Přímá volba byla a je u nás nákladným nesmyslem

Ale vážněji – dnešní zmatky mají svůj prapůvod v přímé volbě prezidenta.

Zopakujme si posté, český ústavně právní hybrid, kdy má přímo volený prezident v principu malé kompetence je špatný. Hradní kočkopes se pak chová nepředvídatelně a možná může ohrozit i hospodaření státu, jak mu mj. vyčítá ministr Kupka.

Nechci a nemohu zde řešit tématiku důchodů, ale co silným hlasem řešit chci,
je abychom se bez zbytečného odkladu vrátili k nepřímé volbě prezidenta, která našemu středoevropskému právnímu státu sluší mnohem více. Navíc je nepřímá volba daleko levnější než ta přímá.

Závěrečný apel

Většina článků akademických pracovníků končí námětem, že se má vést hlubší diskuze, já zde budu zde razantnější.

Populistické přímo-volební Kartágo musí být zničeno – vraťme se k nepřímé volbě prezidenta, jak více než deset let plédují ústavně-právní odborníci.

Opravdu nejsme prezidentská republika jako je Francie, USA nebo Rusko, kde má přímá volba prezidenta svoji tradici a hlavně je na ni přizpůsoben celý právní systém.

Autor je právník a VŠ pedagog