Telenovela o tuzemské politice pokračovala včera dalšími epizodami. Jenom se vyměnily kulisy interiérů – čistě modré za koaliční. Nejprve si poslanec zelených Přemysl Rabas vzpomněl, že když ho radnice v Chomutově (v hlavní roli ODS) odvolávala z místa uznávaného ředitele Podkrušnohorského zooparku, používala stejných, ba horších metod jako proti kolegyni Zubové.

Co že to řekl Václav Klaus? Nikoli selhání jednotlivce, nýbrž systému. A protože „systém“ se v Chomutově činil jak ve filmu o sicilské mafii, připadá Rabasovi logické, aby se i jeho případem zabývala koaliční pracovní skupina. Topolánkův pevný spojenec Bursík proti tomu nepípl. No bodejť, držet se v těchto dnech s ODS kolem krku může být před volbami sebevražda.

Jenže to má chybu, lidovci ve skupině odmítli působit. S alibistickým vysvětlením, že nechtějí zasahovat do vnitřních záležitostí jiných stran. Chytře se rozhodli, proč by se měli kvůli malérům ODS někde v devíti piklit v koaličním koutě, když jde evidentně o věc veřejného zájmu?

Tohle zeleným nedošlo a navíc je ta skupina přesně na dvě věci, když posléze stejně byla schválena parlamentní vyšetřovací komise ke kauze Morava. A ta je nebezpečná, mohla by koalici zvednout sukně i kvůli Melčákovi s Pohankou. Škoda, že chlapák z Chomutova neměl odvahu pro komisi hlasovat na rozdíl od dvou svých kolegyň. Naopak komisi náhle podpořil premiér Topolánek, v naději, že se jí podaří něco vyšťourat na sociální demokraty.

Do toho Tlustý – v duchu poučky, že nejlepší obrana je útok – podal na Topolánka a některá média žalobu. Je teď před veřejným, či aspoň stranickým míněním v morální výhodě (lze-li o nějaké morálce v této věci vůbec mluvit). Z výzev, aby opustil stranu a Sněmovnu, je dnes už vyčpělý folklór, když má za sebou podporu domovského sdružení v Rakovníku. A především je obrněn vlastním slibem, že podpoří většinu v koalici dohodnutých zákonů. Tím všem připomíná: nejdu proti ODS, jen proti Topolánkovi.

Včerejšek pak byl logicky ozdoben výzvou šéfa nejsilnější opozice ministru Langrovi, aby kvůli svému zkompromitování odešel z vládní funkce. Jiří Paroubek si pochopitelně nemohl odpustit vrátit Langrovi kauzu Kubice ve chvíli, kdy ten tancuje mezi pukavci od Mrázkovy slepice. Blíží se volby. Naštěstí pro ODS – dle mého soudu – tento skandál vypukl pro potřeby opozice příliš brzy. V Česku přece podobné maléry dovedou vyčpět docela brzy.

Právo, 24.9.2008