Podle zpráv českých médií chtějí někteří soudci stáhnout žaloby na stát kvůli svým platům až tehdy, co vláda vydá stanovisko o tom, že soudci tím „šetří náklady státu“. Neuvěřitelné!

Podle dohody sjednané odstupující ministryní spravedlnosti Válkovou se mají soudci a státní zástupci vzdát svých nároků na úplné proplacení platů výměnou za příslib, že jim bude vyplaceno něco více než miliarda korun. Na soudech teď leží několik set žalob soudců, kteří se domáhají svých „ušlých platů“ za více než deset let.

Podle dohody mají soudci své žaloby stáhnout a stát jim pak vyplatí slíbenou miliardu. Ne všichni to však chtějí udělat. Někteří soudci navíc požadují, aby vláda České republiky vydala jakési prohlášení, v němž by soudce za jejich „ústupek“ pochválila a zdůraznila, že soudci „šetří státu více než čtyři miliardy ze státního rozpočtu“.

Tato podmínka, kterou má tento týden projednávat Soudcovská unie, je úsměvná i neuvěřitelná současně. Pod patronací ministryně Válkové bylo dojednáno něco, co bylo vázáno na souhlas vlády. Žádné „dodatečné vládní prohlášení“, jakási „vládní pochvala“ nebyla výsledkem jednání, a soudci tak opět vymýšlejí něco „navíc“. Velmi to zavání dalším soudcovským vydíráním.

Pokud se odhaduje, že asi 10 % soudců své žaloby nestáhne, neměla by vláda soudcům vyplatit vůbec nic. Představa, že by rebelující soudci dostali od vlády slíbenou částku a ještě se soudili o její doplatek, je zcela nelogická. Musí proto platit zásada – buď všichni, nebo nikdo.

Dosluhující ministryně Válková byla evidentně slabým článkem vlády. Její odchod z funkce považuji za správný. Doufám, že prezident její rezignaci přijme, ačkoliv „vyhrožuje“ tím, že si to „rozmyslí“. Pane prezidente, jen to ne!