Představený protikrizový plán vlády má liberální parametry a některé jeho body jsou pro opozici nepřijatelné. Premiér Topolánek si ale může dovolit předložit ho v březnu Sněmovně k hlasování v jednom balíku. A to díky (či chcete-li vinou) přeběhlíků. Ti jsou pro něho v kritických momentech spolehlivější než někteří vlastní lidé.

Pravděpodobně tak dolní komorou protáhne i červený hadr pro ČSSD a odbory, jímž jsou snížené platby sociálního pojištění pro firmy.

Až budou jednou historici dělit česká posttotalitní léta podle fází, mohli by vládnutí současného kabinetu nazvat dobou přeběhlíků. Význam převlečených poslanců je permanentní a v této neuralgické době to budou opět oni, kteří rozhodnou, kudy se bude boj s krizí ubírat.

Význam grandiózní, odpovědnost nulová, ta spadne na vládu, jež odmítla šanci vtáhnout do odpovědnosti (kvůli volbám) opozici. ODS je nervózní, a proto dělá politické chyby.

Úkol pro ministra Langra, aby zkusil vydolovat na světlo nezákonnost hrazení tzv. regulačních poplatků regiony, je čerstvým výrazem této nervozity. Finanční a sociální charakter poplatků je v těchto dnech vedlejší. Staly se ale přímo démonickou zbraní politiky, zkouškou věrohodnosti. ČSSD skrze ně vzkazuje – plníme své předvolební sliby, volte nás znovu. Naopak v tzv. smlouvě s občany ODS slibovala nezvyšovat spoluúčast pacientů – a tak zavedla poplatky.

Proto ODS potřebuje vyrazit tuto zbraň soc. demokratům z ruky. A proto lze čekat, že oranžové kraje budou poplatky za občany hradit nadále, zuby nehty. Chystaný útok by ale neměla ČSSD podceňovat, ať už půjde přes krajské úřady vlády, nebo přes kontroly pojišťoven.

Chce-li udržet veřejnost v přesvědčení, že Julínkovy poplatky nejsou regulační řád, nýbrž antisolidární neřád, pak musí kontrolorům dokázat, že peníze, kterými je hradí, nechybějí v životně důležitých segmentech krajů. Tady zase dostal vládní úkol ministr Kalousek – podívat se na nemandatorní dotace z centra krajům. Pokud by tuto vichřici spojenou s nepokrytými pohrůžkami vlády hejtmani nezvládli, riskují nevoli voličů.

Jinak ale vládní koalice frajersky riskuje. Topolánek si přezíravým postojem k opozici a odborům naložil na záda veškerou odpovědnost za sociální dopady krize na voliče. Přes výhrůžky případnou netolerancí vládě ho ČSSD nechá v tomto rybníku vykoupat až do řádných sněmovních voleb.

Právo, 17.2.2009