Poněkud rychlé události posledních dnů by mohly mnohým pozorovatelům spíše naznačovat, že Miloš Zeman je už opravdu odpočinku chtivý důchodce, který ztrácí trpělivost a možná i chuť zabývat se věcmi politiky. Jeho čerstvé ohlášení o odchodu z rodné strany, které je v médiích skloňováno ve všech pádech společně se slovem „teatrální“, na první pohled skutečně vypadá jako důsledek oné pověstné „poslední kapky“, která v tomto případě ukápla předsedovi strany Paroubkovi, když údajně zosnoval trestní oznámení na Miloše Zemana za podpis nevýhodné smlouvy s advokátem Altnerem. Jistě, mnohému z nás by trpělivost došla už mnohem dřív.

Nezapomínejme ale, že Miloš Zeman není prchlivý starý pán. Miloš Zeman je stále plnohodnotný prognostik, člověk zvyklý analyzovat a myslet hodně hodně dopředu. Člověk, ve kterém ještě dřímá křivda, kterou mu způsobila vlastní strana při poslední volbě prezidenta. Na to se přece jen tak nezapomíná. Napadá mě proto otázka: není to všechno opravdu jenom promyšlené divadlo? Totiž: Zvolení Václava Klause na další prezidentské období není vůbec jisté. Troufám si dokonce říct, že je ve hvězdách. Strana zelených se už dala slyšet, že Václava Klause nepodpoří. A v řadách komunistů či sociálních demokratů pan Václav Klaus těžko někoho uloví. Sociální demokraté jistě postaví svého kandidáta, je ale velmi pravděpodobné, že i on bude prakticky nezvolitelný. Mohla by tedy nastat patová situace. Kdo bude příštím prezidentem? A tady se právě otevírá nové pole pro Miloše Zemana. Ten může počítat s minimálně 40% podporou ve své straně, to potvrdil sjezd. Určitě najde podporu také u komunistů. Minulá volba prezidenta rovněž ukázala, že ani někteří občanští demokraté nemusí mít se zvolením Miloše Zemana do funkce prezidenta České republiky problém. Obzvláště, pokud by Miloš Zeman byl momentálně jediným průchodným a navíc teď už nadstranickým kandidátem, jehož cena v očích veřejnosti notabene ještě více stoupla poté, co ho jeho rodná strana, pro kterou tolik udělal, vyštípala ze svého lůna.