Škoda, že ve formulářích na naše sečtení unikla statistikům jedna podstatná otázka. „V čem běžně nosíte hotovost?“ Zdá se totiž, alespoň když se podíváte na naši politickou scénu, že v České republice revolučně odhazujeme peněženky a nahrazujeme je jinými nosiči. Pan Bárta nosí peníze v obálce, pan Gross a jeho příbuzní v igelitové tašce a bývalý předseda Valného shromáždění OSN řečený Kato zase v kufříku.

Pokud si dobře vzpomínám, první cesta představitelů VV do poslanecké sněmovny byla tramvají. Kdyby se už v té době vědělo, že jejich příruční zavazadla jsou napěchovaná hotovostí, jistě by se strhl v „pražské galerce“ nelítostný boj o jízdu ve stejném vagónu. Je evidentní, že moderní platební nástroje, jako třeba převod peněz z účtu na účet, se na počátku druhé dekády jednadvacátého století stávají v Čechách už přežitkem. A kdo by se tak divil. Kauzy jako ProMoPro jsou dostatečným mementem, aby se pro příště banky z podobných transakcí raději vyloučily.

Ve světle těchto afér mám snad jedinou opravdu velkou obavu. Aby naši politici nevyhlásili korupci skutečný boj. Zřídí pak speciální protikorupční institut čítající několik tisíc úředníků. Vyhlásí výběrové řízení na novou vzdělávací koncepci „korupční gramotnost“ – pochopitelně, že nějakým svým dotačním titulem přispěje i Evropská unie. A pošlou všechny státní zaměstnance na povinné intenzivní školení o protikorupčním chování…licenci na realizaci školení pochopitelně získá firma, která překvapivě vznikla dva dny před vyhlášením výsledků výběrového řízení a která má neznámé vlastníky.

Nicméně poučení pro příští vlády by mělo být, že by si samy předem neměly udělovat přívlastky typu „protikorupční“ a raději vyčkat, až jim podobnou známku vystaví sami voliči.

Článek převzat z TerezaKakosova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky