Zvládnout covid bez uzávěr, šmírování a očkování?

Kdyby se konalo referendum k boji s epidemií, mohlo by vyznít i takto: ať je stát razantní, ale ať vynechá plošné uzávěry, šmírování lidí a očkování. Bez těchto věcí se průzkumové většiny obejdou. Ale protože se teď hlasovat nebude, vláda míří ke kýžené razanci podle svého.

Když v listopadu novelizovalo infekční zákon Německo, mělo důvod. Ústava tam nedovoluje snadno vyhlašovat stav nouze, tudíž se vláda musí zařídit jinak. Teď to vidíme u nás. Stav nouze ještě platí, ale vláda už se chystá na čas po něm. Proto vzniká novela zákona o veřejném zdraví. Má posílit pravomoci vlády, aby stát mohl zavírat obchody bez náhrady škod či sledovat telefony všech občanů vyhodnocených jako nakažení (což působí velmi gumově, že).

Už na dálku z toho čpí Orwell. Jeho jménem šermuje i opozice. Nicméně. Jak říkává Václav Klaus, je nutné vytknout před závorku, že ostražitost je namístě. Kdykoliv si vlády pod tlakem hrozby zvyšují pravomoci, mají sklon k maximalizaci, tudíž je nutná oponentura. Ale jak říkává Václav Bělohradský, jedním dechem je třeba dodat i něco jiného.

Mnozí z těch, kteří teď šermují Orwellem, patří k fanouškům chytré karantény po vzoru Jižní Koreje. Přitom ale pomíjejí, že i korejská chytrá karanténa čpí Orwellem. Jak napsal v srpnu Matouš Lázňovský na Technetu: Je to „velmi agresivní systém využití mobilních telefonů ke sledování pohybu lidí, který by byl například u nás v dané podobě nezákonný“.

Pozor na to, když si stát zvyšuje pravomoci. Všímejme si ale i toho, jak technologie šmírování drží svět, ve kterém žijeme. Když se zjistilo, že USA odposlouchávají kancléřku Merkelovou, a prezident Obama se za to odmítl omluvit, jen málokdo upozornil na dilema: nechceme-li, aby se vedly války, obrana musí spoléhat na šmírování. Cosi podobného platí i pro epidemii. Dost dobře nejde obdivovat chytrou karanténu v Soulu a zároveň se pohoršovat nad tím, že český stát si chce hrát na Orwella.

LN, 2.12.2020