16.10.2019 | Svátek má Havel


GLOSA: Milouše a Luboše Němcům nevydáme!

29.8.2016

Tak nám nějaká německá platforma chce vytřít zrak tím, že nám bude soudit naše dva představitele toho báječného bývalého režimu.

Všichni si pamatujeme na ta skvělá léta. Socialismus se budoval ostošest, tavila se ocel tak zuřivě, až se nad Kladnem rozlévala rudá záře, a každé léto se místo sklizně bojovalo o zrno. V televizi nám na každý Nový rok brejlatý Gustav sděloval českoslovenštinou totéž. Že jsme dobře pracovali, že jsme splnili zadané úkoly (co splnili, výrazně překročili) a že před námi stojí nové výzvy, jak těm zahnívajícím kapitalistům vytřít zrak. Že jsme pupeční šňůrou spjati s přítelem nejvěrnějším (pozor, ne nejdražším, to by český rejpal mohl pochopit jinak) a že ruku v ruce s ním vybudujeme tu nejspravedlivější společnost na širém světě.

Měli jsme rádi estrády od našich přátel z Friedrichstadt-Palastu a občasnou opatrnou komunální satiru, kde jsme pranýřovali služby OPBH, které - pravda - nebyly vždy na úrovni. Sokolovský festival politické písně byl plný radosti z Východu a smutku ze Západu. Milovali jsem protestsongy Deana Reeda, toho báječného chlapíka, uprchnuvšího z prohnilých USA do neprohnilé NDR.

Všechno bylo k mání. Obchody byly plné masa, čerstvé zeleniny a jogurtů. Pokud jste potřebovali třeba osobní auto, po pár letech šetření se před panelákem zaskvěl Trabantík. Zahraniční zájezdy byly vždy naplněny, takže Baltické moře a Rujána, případně Černé moře byly plné Čechů a Slováků, kteří se ROHácky radovali.

No, ale tohle všechno se muselo střežit, to dá rozum. Pokud bychom nechali státní hranice jako korzo, tak by nám sem přicházel ožebračený proletariát z NSR, Österreichu a kdoví ještě odkud. I když jsme se srdnatě bili za proletářský internacionalismus a vytvářeli různé x-té internacionály se sídlem v Moskvě, tak se třeba mohlo stát, že by se mezi potřebné chudáky z Rakous mohla vklínit nějaká špiónská škodná. Takže nám nezbývalo nic jiného než se zadrátovat a střežit. Do drátů se pustil proud, mezi dráty pak vlčáci.

No a tak se občas stalo, že nějaký trouba to místo volným hraničním přechodem vzal přes ty dráty a protože měl slabé srdce, no tak těch pár tisíc voltů prostě nevydržel. Stejně tak zase jiný nepochopil, že psíkům neuteče a ti ho za to pro zábavu ukousali k smrti. Čačtí hrdinové na hranicích si taky občas museli vystřelit, aby jim nezvlhl střelný prach či uzávěr sapíku. Že se zrovna v tu chvíli tam kdosi motal před hlavní, za to přece nikdo nemůže.

Všechno jsme po roce 1989 správně zhodnotili. Představitelé KSČ byli bezúhonní, chtěli jen dobro. Nebyli to žádní zločinci, jak pravili moudří soudcové s mnohaletými zkušenostmi socialistického práva. A teď - po 25 letech si nějaký Teutón dovolí vznášet nesmyslná obvinění na námi viny zproštěné soudruhy.

Ne, republiku si rozvracet nedáme.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.