GLOSA: Kdo může za krizi? Já a mně podobní!
Pokud se podíváme, kdo je v první skupině nevinných obětí, jsou to ti, kteří nepracují. Tím, že nepracují, nepodílejí se aktivně na chodu hospodářství, a tedy nemohli svojí činností žádnou krizi způsobit. Jsou to důchodci, nezaměstnaní, ženy na mateřské a muži na rodičovské dovolené. Těm je tedy třeba důsledky krize kompenzovat přidáním, nebo alespoň zmrazením jejich příjmů. Druhou část této skupiny tvoří některé profesní a politické skupiny: soudci, státní zaměstnanci, potažmo úředníci, a - last but not least - poslanci PČR. I těm je proto třeba příjmy navýšit, nebo alespoň nesnižovat ani o píď.
Druhou skupinu pak tvoří ti, kteří za krizi zaplatí, tj. podle páně Paroubkovy logiky ti, kteří ji způsobili. To jsou ve své většině ti, kteří jsou ekonomicky činní, ať již jako OSVČ, nebo jako zaměstnanci převážně soukromých firem. Těm všem narostou náklady, oni zaplatí všechny benefity, třinácté, čtrnácté a patnácté důchody, ony nedanitelné a nedohledatelné poslanecké náhrady, luxusní byty státních úředníků a zlaté (po snížení možná už jen stříbrné a pozlacené) padáky manažerů státních a polostátních firem. Mezi těmito viníky, na které nyní dopadne spravedlivý hněv vůdce proletariátu p. Paroubka, jsem i já. A možná i Ty, který čteš tento článek.
Dopadne právem, protože jsme vinni. Můžeme si za to. Dobře nám tak.
Desná 20.III.2010
Autor je starokatolický kněz .
