Ze své pozice lékaře sleduji nekonečné tahanice o peníze, které plynou prostřednictvím zdravotní daně a v mnoha případech i státních a krajských intervencí, opět z našich daní, do českého zdravotnictví. Neustále se hledají viníci zhoršování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Jednou pracují špatně lékaři, podruhé funkcionáři nemocnic, dále za to mohou firmy nebo zdravotní pojišťovny. Předepisuje se příliš léků, léčí se neefektivně a nadměrně. Pacienti zneužívají systém „švédského stolu“, který nám zde nastavila před 20 lety tzv. pravicová vláda v čele s ODS, atd.

Je skutečně velmi směšné sledovat všechny tyto výkřiky politiků, odborářů, ČLK, zdravotních „pojišťoven“ a různých zájmových skupin, které se dožadují nápravy tím, že požadují více peněz v tomto ekonomicky zcela iracionálním a totálně přeregulovaném systému.

Aby bylo zdravotnictví férové a ekonomicky průhledné, vyžaduje to jednu zásadní úpravu celého systému. Ještě žádný politik v historii „porevolučního“ zdravotnictví s ní však nepřišel.

A přitom je to tak jednoduché. Aby byl systém funkční, musí mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, v tomto případě skutečnou pojišťovnou, její pacient.

Pacient v tomto případě vždy jasně ví, kolik platí a na co má nárok a kdy. V současné době se nám všichni politici celého spektra snaží namluvit, že další regulací a jiným přerozdělením v systému dojde ke zlepšení zdravotní péče. To je však jen iluze. I úplný blbec pochopí, že nejde poskytnout tu nejlepší zdravotní péči všem, v nejlepší kvalitě a ihned.

Autor je lékař, příznivec Svobodných, bývalý prezident Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví ČR