„Zatímco politický povrch jevů zcela upoutává současníky a jeví se jim jako daleko významnější, než opravdu je, pomalá změna, která se zvolna plíží dějinami, je naopak v historickém odstupu tím nejpodstatnějším.“

To jsou slova francouzského myslitele Michela de Montagne z 16. století a platí dodnes. To, co díky velké emocionální náloži a internetu plní média všeho druhu, jsou z větší části en emocionální bubliny a ideologická kamufláž. Může za to strach vydavatelů z nedostatku placených čtenářů, rychlost, která se stala součástí informací, a klesající množství inzerce způsobené covidovou pandemií stejně jako obavy z náročnosti. A k tomu přistupuje před volbami ještě zvýšená ideologická kamufláž, která má skutečné problémy překrýt neprostupnou mlhou prázdných slov a likvidovat paměťovou kulturu.

Kromě obrovitého zadlužení, o němž se hovoří, kterým zatěžujeme neúměrně naše děti a vnuky, nehovoříme a neřešíme zanedbané investice do školství. Nepřipravujeme dost studentů na svět, který ovládnou zcela nové technologie a z kterého skoro zcela zmizí manuální práce. V takovém světě místo konformity bude oceňována individuální kreativita, a právě tu dnešní státní systém potlačuje, a tím nás odsouvá na vedlejší kolej: zaostáváme. Špičkové soukromé firmy bez pomoci státu na změnu nestačí.

Nová generace mladých politiků přijde i s novou agendou, nenechá si projektovat do svých životů potřeby cizí, predátorské existence, bude vzdorovat. Již dnes můžeme zaslechnout ve staré Evropě slova o tom, že stejně jako dříve byly nepromlčitelné zločiny proti lidskosti, měly by dnes v EU být nepromlčitelné podvody, díky kterým jsou okrádáni daňoví poplatníci ve všech zemích, kde žije asi 450 milionů lidí. Jestliže si deset milionů Čechů, Moravanů a Slezanů nechá líbit manipulaci s dotacemi, neznamená to, že si totéž nechá líbit dalších 440 milionů Evropanů. A tito mladí politici budou mnohem přísnější než stará garda, která bude pomalu politiku opouštět. A to se týká i klimatických změn a vztahu k rozvratu biosféry. Nová generace politiků se evidentně bude stavět jinak ke kořistnickému vztahu ke světu a bude se snažit tvrdě zakročit proti stále vzrůstající produkci skleníkových plynů. Ochrana planety se stane hlavní agendou, protože ohrožuje všechny, jak nám předvádí v tomto roce nevypočitatelné počasí svými záplavami a tornádem.

Jako myslíme jinak, jsme-li nemocní, musíme se naučit myslet jinak, je-li nemocné prostředí, v kterém chceme žít. Pokud nebudeme chtít veřejně tato nebezpečí pojmenovat, budeme se sporům dále vyhýbat a situaci budeme maskovat, pasivní agresivita naší společnost zase rozloží, jako tomu bylo na konci minulého režimu.

Napsáno pro ČRo Plus