Česká republika se zavázala, že voda z kanalizace všech obcí s více než 2 tis. ekvivalentních obyvatel bude do konce roku 2010 vyčištěna podle evropských norem, jinak se nesmí vrátit zpět do přírodního koloběhu. Tyto přísné podmínky byly dojednány před několika lety v rámci přístupových dohod mezi Českou republikou a Evropskou unií, přičemž náš stát se přihlásil k jedněm z nejtvrdších podmínek z hlediska ochrany vod v Evropě.

Čerpání evropských peněz však nyní ohrožují zejména nové Podmínky přijatelnosti, které zpracovalo ministerstvo životní prostředí. Ministerstvo se ale brání tím, že postupovalo podle požadavků Evropské komise. Pokud obce a vlastníci infrastruktury nebudou těmto podmínkám schopni vyhovět, dotaci nedostanou a budou muset financovat projekty z vlastních rozpočtů. To by mohlo vyvolat tlak na zdražení vodného a stočného.

Vraťme se však na úplný počátek, kdy se vycházelo z principu, že prostředky ze strukturálních fondů pro vodárenství pokryjí náklady na nově budované čističky a úpravy technologických postupů s ohledem na vyšší kvalitu, a to tak, aby v konečném důsledku nedošlo k vysokému zvýšení vodného a stočného a mohla být zachována solidární cena vody.

V České republice je zhruba 623 aglomerací nad 2000 obyvatel, které by měly do roku 2010 splnit nejpřísnější podmínky z hlediska zajištění pitné vody a vybudování kanalizace v obcích. Stavba čističky odpadních vod a potřebných sítí je přitom technicky, investičně i účetně náročná a podle odborníků dlouhodobá záležitost.

Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že ke splnění podmínek je potřeba investice v rozsahu zhruba 50 miliard korun. Předpokládalo se zajištění jak z prostředků evropských fondů, tak z národních zdrojů a samozřejmě je nutné počítat i s příspěvkem soukromých investorů - provozovatelů. Navíc některé tvrdě nastavené podmínky nejsou dosud zcela vyjasněny, například jestli se splněním podmínek EU rozumí až kolaudace vodárenských zařízení, či jejich spuštění do 1. 1. 2011 (např. čistírny odpadních vod) nebo pouze zahájení jejich stavby s případným dokončením do dvou let, tj. do roku 2012. Z důvodů velmi slabé komunikace Ministerstva životního prostředí ČR se žadateli, tj. obcemi a městy, došlo k nekoordinovanému vyjednávání s Evropskou komisí o využití prostředků z těchto fondů. Jedná se o Operační program životní prostředí, který je druhým nejsilnějším programem a obsahuje 18,4 % z celkové alokace finančních prostředků pro Českou republiku. Ta na období 2007 - 2013 činí zhruba 740 miliard korun.

Podle posledních informací se ukazuje, že je třeba dořešit čističky ve 187 aglomeracích a kanalizaci u 218 aglomerací. Bohužel, ve 134 obcích nejsou v současné době zajištěny ani projekty na tyto akce! Další negativní zprávou je, že prostředky alokované ve státním rozpočtu jsou prozatím nedostatečné a dosahují pouze dvanácti procent z celkových potřeb. Z evropských zdrojů se uvažuje o objemu prostředků ve výši čtyřiceti procent a samotní investoři by jich měli zajistit zhruba 20 procent. Z toho vyplývá, že 28%, tj. 13 miliard korun, je stále ještě nezajištěno. Veškeré tyto informace signalizují, že splnění směrnice o čištění městských a obecních odpadních vod je vážně ohroženo a že bez aktivního přístupu vlády ČR a ministerstva životního prostředí se tento problém nevyřeší. Navíc Podmínky přijatelnosti pro využití strukturálních fondů Evropské unie, které před koncem roku dojednalo MŽP, neumožňují využití těchto prostředků hlavně pro velké vodárenské projekty, které byly dlouhodobě připravovány a mají zajištěno kofinancování. Tento krok bude v konečném důsledku znamenat výrazné zdražení vody.

Tímto vývojem dojde v České republice k silnému tlaku na nabourání současného solidárního systému určování cen vodného a stočného a je možné očekávat velké rozdíly v jednotlivých krajích a aglomeracích. Bohužel při nedodržení stanovených podmínek nám hrozí i vysoké pokuty ze strany Evropské komise.

17. ledna 2008

poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR