DOKUMENT: Komentář k posledním zeleným událostem
O tomto kroku vedení jsme se dozvěděli pouze z tisku. Podivné, že? Zřejmě pokud by k tomuto iracionálnímu kroku předsedy Strany zelených Martina Bursíka nedošlo, nebyl by tady ani žádný důvod, aby levicová frakce vznikla. Žádala jsem proto předsedu Strany Zelených, ať se projeví coby otec stmelitel a uvedl kandidátku do původního stavu, v jakém byla ustanovena rozhodnutím Republikové rady. Vyškrtnutí kteréhokoliv kandidáta těsně před volbami totiž vždy silně poškodí preferenční hlasy strany, o to více, když i tak je v Moravskoslezském kraji nízký počet hlasů voličů Zelených. Navíc v situaci, kdy lídrem je uměle dosazena nevýrazná, veřejnosti neznámá osoba. Krtci – jak je označil ve svém komentáři Martin Zvěřina ve čtvrtečních Lidových novinách – by tedy nikdy nevylezli z děr – nebýt onoho spouštějícího škrtacího mechanismu předsedy strany založeného na čistě emoční bázi. Můj hlas však nebyl vyslyšen, prý je to nevratné. Ovšem pan předseda si asi neuvědomil, že silou své autority může zvrátit i nedokonalá ustanovení volebního zákona, o to více, když sám porušil určité zákonné vnitrostranické nutné kroky v neprospěch SZ.
Důsledkem je další emociální štěpení a oslabení celé jednoty Strany. Nehledě na podvedené voliče, kteří nemají za povinnost sledovat veřejná média a vývěsky ve volebních místnostech – pro ně je prioritní pouze natištěný volební lístek se jmény kandidátů a ty jde volit. Žijeme ve společnosti kritického diskursu, kdy názor stíhá protinázor a absolutně platné závěry, jejichž pravdivost není relativní, již de facto neexistují.
Na začátku kampaně se často hovořilo něco o věcnosti a střízlivosti Zelených vůči jiným politickým stranám, nicméně v poslední době ji nějak silně postrádám a vše kolem se mění v jakýsi efektní lascivní bulvár.
bývalá kandidátka č. 5
