Epidemie nemoci covid-19, zdá se, potvrzuje všeobecnou nedůvěryhodnost a neschopnost politiků, kterýžto obraz je dlouhodobě šířen ve veřejném prostoru. Na jejich selhávání proto není pro běžného občana nic překvapivého. Zajímavější je, jak průběh pandemie u nás odhalil neschopnost a nedůvěryhodnost tzv. odborníků, kterým naši politici vládu nad zemí v éře covidu-19 fakticky předali.

Zatímco tváře ministrů zdravotnictví se měnily více než často, osoby údajně renomovaných expertů, podle jejichž doporučení se boj s pandemií řídil, zůstávají až na drobné výjimky stejné. Výsledkem jejich působení je jednoznačný neúspěch a blamáž, který neskončil úplnou katastrofou jenom proto, že systém zdravotnictví je historicky i v mezinárodním rovnání velmi robustní a byl schopen ustát i vrcholy epidemie.

Ostatní souvislosti jsou však deprimující. Země je dlouhodobě paralyzována a ničena dlouhodobými uzávěrami a omezeními, která evidentně neměla na šíření epidemie žádný podstatný účinek, přestože svou délkou a tvrdostí značně přesahovala poměry v okolních zemích. Naše země přesto zaznamenala na počet obyvatel výjimečně vysoká čísla jak nakažených, tak i mrtvých. Je zjevné, že nemoc prostupovala společností volně bez ohledu na tato sebepoškozující údajně protiepidemická opatření. Příkladem budiž současné postupné šíření epidemie ze západu na východ republiky bez ohledu na omezení pohybu přes hranice okresu a všechny další restrikce. Počty nakažených dnes klesají, ale nikoliv v důsledku nesmyslných zákazů, ale kvůli tomu, že nemoc a očkování již prodělaly milióny lidí a populace se blíží ke stavu promoření virem SARS-CoV-2.

Žádného z expertů však tento zjevný debakl nepřiměl k sebereflexi. Smysl a účinek opatření devastujících ekonomiku i společenský život nebyl nikdy kriticky zhodnocen, nebyly učiněny žádné pokusy o jejich racionální korekci. Naopak. Jakákoliv kritika byla označena za šíření dezinformací, její autoři umlčování a postihováni a na kladené otázky nikdy nebylo vážně reagováno. Slovutní odborníci se zjevně dopouštěli manipulace s daty a permanentně veřejnost zastrašovali, aby nakonec sami byli nuceni v praxi ignorovat své ukazatele a doporučení, která před tím s velkou slávou vyhlašovali a jimiž ospravedlňovali likvidační opatření. Příkladem je zprofanovaný PES nebo žonglování s denními počty nakažených.

Tvrzení, že nebýt lockdownů a zrušení školní docházky, situace by byla daleko horší, jímž se tito „experti“ hájí, nemůže obstát při pohledu na země, kde školy, kultura i restaurace po celou dobu fungují a počty nakažených dosahují zlomku českých čísel. Chtějí nám snad říci, že bychom byli ve srovnání s dneškem dvojnásobně nejhorší na světě? Proč?

Přesto nám tito „odborníci“ se stejnou suverenitou nadále bez uzardění říkají, že nás budou další měsíce dusit pod nesmyslnými respirátory a nutit permanentně absolvovat zbytečné drahé testy kvůli neškodným a nevyhnutelným společenským kontaktům a že se k normalitě život nikdy už vrátit nemůže. Oni to prý vědí. Na základě čeho bychom jim to měli věřit? Svou expertízu již předvedli dostatečně.

Nespokojená veřejnost požaduje, aby politici nesli za svou neúspěšnou politiku odpovědnost. Spočívá především v tom, že alibisticky svěřili rozhodování o celospolečenských problémech nikomu neodpovědným lidem s parciálními pohledy na věc a nedokázali krizi s nadhledem a s přihlédnutím k celospolečenským prioritám politicky řídit. Covid-19 a selhání tzv. expertů by mělo vést občany k vystřízlivění z nadějí ve vládu odborníků, kterou nám někteří obchodníci s teplou vodou tak rádii nabízejí.