Ministerstvo obrany prý postupuje transparentně. Zbraně za více než 700 milionů korun však opět nakoupí bez tendru

Vládní proklamace o boji proti korupci svými činy opět popírá ministerstvo obrany. Bývalý ministr Alexandr Vondra loni během své poslední účasti při jednání kabinetu předložil ministrům ke schválení nákup pistolí Phantom, osobních automatických zbraní Scorpion Evo a útočných pušek Bren. Zbraně mají být nakoupeny od České zbrojovky z Uherského Brodu v jednacím řízení bez uveřejnění. Tedy v režimu, který podle odborníků skýtá nejvíce příležitostí pro korupci. Pistole budou podle propočtů stát 48 milionů, "škorpiony" 27 milionů a útočné pušky téměř 639 milionů korun. Dohromady vláda nakoupí sortiment za 714 milionů.

"V materiálu je uvedeno velké množství argumentů, které svědčí pro použití výše uvedeného zadávacího řízení. S ohledem na rozdělení gesce a příslušné odborné zázemí se nelze vyjádřit k věcné stránce argumentace svědčící pro použití nejméně transparentního výběrového řízení," konstatoval v připomínkovém řízení ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. A navrhl přezkoumat odhad ceny "škorpionů" znaleckým posudkem.

Minule to prošlo, tak co?

Ministerstvo tvrdí, že chce být transparentní. Řadu náhradních dílů, munice či zbraní proto od roku 2011 pořizuje prostřednictvím NATO Support Agency (NSPA), jež je součástí Severoatlantické aliance. Nikoli přímo od českých výrobců. Neplatí to ovšem pro kterýkoli nákup. Zmiňované typy zbraní pořídilo už dříve za více než 1,2 miliardy korun, přičemž tehdejší "soutěž" měla k transparentnosti daleko.

Tendr z roku 2010 se tvářil jako otevřené řízení, nicméně jeho pravidla se neřídila zákonem o zadávání veřejných zakázek. Diktovala je armáda bez zodpovědnosti před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, takže pistole a škorpiony byly koupeny přímo jako podpora domácího průmyslu. Do tendru se přihlásily společnosti FN Herstal a Česká zbrojovka, Beretta si údajně vyzvedla jen dokumentaci. Vojáci si po následných vojskových zkouškách vybrali ČZ.

Materiál předložený vládě bývalým ministrem se o tom nezmínil. Naopak, Vondra a ministerstvo tvrdí, že minule vše proběhlo jako řádná soutěž, takže nyní mohou nákupy pokračovat ještě nepřehledněji v jednacím řízení bez uveřejnění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek číslo 18 o tomto systému nákupu říká: "S ohledem na škodlivé účinky pro hospodářskou soutěž by jednací řízení bez uveřejnění mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech.

Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy zveřejnění není možné z důvodů vyšší moci v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU nebo pokud je od začátku jasné, že by zveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž. K použití tohoto řízení opravňuje jen situace objektivní výlučnosti, pokud ji nevytvořil sám veřejný zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení a pokud neexistují odpovídající konkurenční nabídky, jejichž dostupnost by měla být pečlivě zvážena."

Železná logika

"Pušky Bren byly vybrány v roce 2010 v soutěži. Teď jde o druhou fázi vyzbrojení, kterou předpokládala vláda už na jaře 2010, kdy potvrdila Českou zbrojovku jako vítěze soutěže. Kvůli technické slučitelnosti a kompatibilitě výzbroje je nesmysl, aby měl každý voják jinou zbraň. Nejsme Somálsko ani Srbská Krajina. Cena zatím není určena, bude se odvíjet od znaleckého posudku a vyjednávání," sdělil týdeníku Euro Alexandr Vondra, přestože ceny jsou v návrhu pro vládu jednoznačně stanoveny.

Ministerstvo vysvětluje kontroverzní způsob nákupu stejně jako Vondra tím, že jde o pokračování první etapy, "během které bylo a bude v letech 2010 až 2013 dodáno 7937 útočných pušek, 5570 pistolí a 572 osobních zbraní,škorpion‘". "Z důvodu omezeného rozpočtu byla v roce 2010 uzavřena smlouva pouze na tento počet zbraní, již tehdy se ale počítalo s postupným dozbrojením dalších jednotek," reagoval na otázky týdeníku Euro Vladimír Lukovský z tiskového odboru ministerstva obrany.

Ministerstvo předpokládá do roku 2020 pořídit ve dvou etapách dalších 9654 útočných pušek, 7173 pistolí a 470 osobních obranných zbraní. Orientační náklady na pořízení výzbroje činí 1,2 miliardy korun.

Konečné ceny prý mají být výsledkem jednání s uchazečem o veřejnou zakázku. Jenže jakápak je to veřejná zakázka, když byl dodavatel vybrán přímo?

"Pro zachování jednotnosti výzbroje je vhodné pořídit nové zbraně od dodavatele výzbroje z první etapy. Změna dodavatele by ve svém důsledku mohla vyústit v pořízení zbraní, které by nebyly plně kompatibilní se stávajícími, což by mělo za následek nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě. Dále by pravděpodobně značně vzrostly náklady spojené se zavedením zbraní do používání," opakuje Vondrovy argumenty Lukovský.

Kejkle a nerovné podmínky

V materiálu o jednacím řízení bez uveřejnění ministerstvo kalkuluje jednotkové ceny podle původních smluv s Českou zbrojovkou. "Tyto ceny jsou v současné době nepřiměřeně vysoké, protože zbrojovka ve svých původních cenách rozpouštěla náklady na vývoj zbraní, zejména v případě útočné pušky Bren a,škorpionů‘. Navíc nabídka konkurenčního výrobce – belgického FN Herstal – byla v původním zadávacím řízení nižší o více než deset milionů korun," prozradil týdeníku Euro pracovník Národního úřadu pro vyzbrojování, který nechce být jmenován. "Obávám se, že vás neuspokojím, materiál do vlády nepředkládá naše společnost," odvětil na dotazy ohledně cen generální ředitel České zbrojovky Uherský Brod Lubomír Kovařík.

Argumentace ministerstva o nutnosti pořídit pistole Phantom kvůli technické slučitelnosti navíc zásadně pokulhává. Armáda v současnosti využívá několik tisíc pistolí Glock a žádné nepřiměřené potíže při provozu a údržbě to nepřináší.

Belgickou společnost FN Herstal zastupovala česká firma MPI zbrojaře Michala Smrže. "Po neúspěšné účasti v tendru už FN Herstal nezastupujeme. Také proto, že proti mé firmě a osobě některá média a orgány činné v trestním řízení rozpoutaly štvavou kampaň, což se dozvídají i naši partneři v zahraničí a kvůli tomu klesá jejich ochota s námi spolupracovat. Pokud budou zahraniční zbrojovky proti postupu českého ministerstva protestovat u Evropského soudu nebo jinde, pak je to jejich věcí a dotaz je potřeba směřovat na ně," řekl týdeníku Euro Smrž.

"Dovolím si ale pozastavit se nad diametrálně odlišným přístupem ministerstva k uherskobrodské zbrojovce oproti přístupu k naší firmě. Jedna zbrojovka získává zakázku značné hodnoty na mnoho let přímo bez výběrového řízení, zřejmě s odůvodněním podpory českého průmyslu, a druhá nedostane ani příležitost nabídnout své výrobky a ministerstvo přímo oslovuje zahraniční zprostředkovatelskou agenturu NSPA a nakupuje od ní. O důvodech lze jen spekulovat. Pro oba případy je společné jen to, že si resort otevřeným řízením neověří, co by pro něj bylo nejvýhodnější," dodává Smrž.

Po rovných soutěžních podmínkách na obraně nějaký čas volá Asociace obranného průmyslu, která kvůli netransparentnosti ministerstva dala popud protikorupční policii. Podle informací týdeníku Euro šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štrupl zvažoval, že by zakázku zadanou napadnutelným způsobem zrušil. Před necelými dvěma týdny byl odvolán.

Podle neoficiálních informací týdeníku Euro měl Alexandr Vondra vyvíjet tlak na premiéra Petra Nečase, aby se odborníka na zadávání zakázek Štrupla zbavil. Ten například zrušil poptávku na nové armádní uniformy u alianční agentury NSPA a rozhodl se vypsat otevřené výběrové řízení. Na jeho místo byl opět jmenován Pavel Bulant, kterého odvolala "několikadenní" ministryně obrany Karolína Peake.

Týdeník EURO 5/2013, 28.1.2013