S gentlemanem s jednou rukavicí jsem se setkal jen jednou v životě. Byl to hrdina románu od Maurice Leblanca "La vie extravagante de Balthasar". Leblanc, to je duchovní otec Arsena Lupina, lupiče-gentlemana. Balthasar nepatří do této lupinovské série a dostal se mi do ruky jen proto, že na tomto románu jsem se učit s tatínkem francouzsky. Když jsem neznal nějaké slovíčko, podíval jsem se do slovníku a než jsem došel do půlky, četl jsem docela slušně. Tenhle Balthasar se vyznačoval chudobou a elegancí: měl jen jednu žlutou koženou rukavici a dovedl vytvářet dojem, že má dvě luxusní rukavice. Víc si z románu nepamatuju, jen tenhle postřeh.

Na Balthasara a jeho rukavici jsem si vzpomněl dnes večer, když jsem šel s Ljubou na večerní procházku - do mrazu. Měl jsem jednu rukavici, druhou jsem nemohl najít. Je to trapné, hledat rukavici, nenajít rukavici. Řekl jsem si tedy, že než abych něco vysvětloval, že budu jako Balthasar, jednu ruku nonšalantně v kapse a druhou ruku elegantně ve vzduchu - v rukavici.

Jenže ony jsou to pořádné mrazy a záhy mě ta ruka v rukavici začala zábst víc, než ta druhá, holá, leč v kapse ukrytá. Nečekejte žádné senzační rozuzlení. Ljuba si nevšimla, že mám jednu rukavici. Vše se odehrálo bez příhod - jen jsem si vzpomněl na starou knížku polozapomenutého autora. Jen jeho Arsene Lupin žije dál, ale to je už zcela jiná historie. Už proto, že gentleman Lupin měl vždy obě rukavice.