PSÍ PŘÍHODY: Pejskové o Silvestra
Bartovi rachejtle nevadí. Ostatně, nic mu nevadí, jak potvrdil letos o Vánocích, kdy se ochomejtal kolem stromku tak důvěrně, že mu chytly chlupy na hřbetě plamenem.
Na webu koluje malý videoklip zachycující jezevčíka, který se zmocnil prskajícího bengálského ohně a s ohnivou patrnou v hubě pobíhal mezi lidmi a šířil paniku. Dovedu si dost dobře představit, že by toho byl Bart schopen.
Ne tak Iris.
V rádiu jsme poslouchali rady na téma, jak zklidnit psa při rachejtlích.
"Dělejte, že se nic neděje. Pes nesmí poznat žádnou nervozitu. Hlavně psa nechlácholte, nehlaďte, chovejte se jako v běžné životní situaci."
První rachejtle vyletěla a Iris se rozklepala.
"Vánoce letos byly podle předpovědi na vodě. Ještě štěstí, že aspoň na Silvestra přituhlo."
Jen žádné chlácholení, signalizuju očima.
"Ano," praví Ljuba. "Ale už zítra začne obleva."
Hlavně žádné chlácholení.
Irda se rve pod pohovku. Slyšíme, jak jí klepají zuby.
Po krátké době jsme usoudili, že ne všechno, co se v rádiu říká, je pravda. Nastalo chlácholení.
Výsledek? Irda pod pohovkou a klepání zubů připomíná rachocení kol rychle ujíždějícího vlaku.
