Včera jsme se vrátili s Ljubou z Afriky, začali jsme v Jihoafrické, převážně byli v Botswaně a cestu zakončili v Zimbabwe. Obrázek dole je pozdrav od Victoria Falls – je to takové malé infra selfíčko: mají tam na letišti IR kameru a poznají horečku – je to můj odhad smyslu té věci. Na fotce vidíte, že máme studené nosy, takže jsme si ebolu jako suvenýr nepřinesli.

Byla to zpáteční cesta o celkové délce 26 hodin, v Dubaji se přesedá na konečný spoj do Prahy. Z Dubaje jsme seděli v řadě s milou paní, ta poznala Ljubu a došlo jí, kdo jsme já. Je to čtenářka Psa a dokonce i Hyeny a radovala se, že po tak dlouhé cestě bude hodně podgerovských historek.

Ale ouha, jestli na něco byla cesta skoupá, tak na příhody typu příhod strýce Podgera. Příští týden mohu tedy dát k lepšímu jen jedno (málem) prošvihnuté letadlo a taky to, jak jsem naštval slona, takže nás drobátko honil. Jo, a na řece Chobe jsem přišel o klobouk, ale to je skutečně chabý přínos do sbírky Podgerů. Já neztratil ani brejle (pokaždé je ztrácím) a ztratil jsem jenom tužku na zapisování palubního deníku a i tu jsem po návratu zase našel!

To, že není Podgerů, neznamená, že vás budu mučit plácáním o tom, jak tam dole bylo hezky, i když po večerech chladno až zima, na kabát. Pejskové jsou v pořádku, Nora úplně, Gari si natrhla bříško prstíku pravé přední tlapky, takže: veterina, límec, zápas s lízáním. Ale o tom až příště.

Kuklík

Ljuba se probírala zásobou fotek a videí na svém mobilu, až přišla do doby, kdy byla Gari malinké štěňátko. Na jednom videu bylo vidět, jak se maličký pejsek snaží shrnout a zamotat přehoz na psím křesílku. Nějaký pud, nějaká Matka Příroda, zkrátka – něco ji vedlo k tomu, aby se do pokrývky zamotala.

Od té doby uplynulo půl druhého roku. Pravidelný trénink, neustávající pokusy, silná vůle a cílevědomost vedou k vrcholovým výsledkům – platí to pro lidi stejně jako pro pejsky. Dnes Garině trvá zahrabání nějakých deset, patnáct vteřin. Dělá to denně, ani by mě nenapadlo o tom psát a unavovat tím čtenáře Hyeny. Nicméně včera dosáhla, zdá se, dokonalosti, která si zasluhuje uznání a tudíž i veřejnou produkci. Ano, to co vidíte na obrázku je živý pes. Této figuře říkáme Kuklík a vysvětlení, myslím, netřeba.

Dokonalý zámotek