Pro změnu o víně. V rádiu vysílali pohodový pořad o víně. A dělali tam ukázku, jak se na Moravě koštuje víno. Jak ti vinařští mistři gustýrují a čmuchají a na jazyku laskají a pak říkají:
Dá se...
Pak zase čmuchají a laskají:
Nedá se...
Do třetice čmuchají a laskají:
Dá se... Pražákům...
Pěkné popovídání. K tomu dodám za sebe, ne za Pražáky, protože mi k tomu nedali mandát a na mandáty se dneska hodně dá. Pražákům možná dáte, ale mně ne. Od té doby, kdy se běžně dostanou francouzská, italská, jihoafrická a chilská, jakož i australská vína v dostupných cenách, chvála bohu nejsem (nemluvím za Pražáky) závislý na tom, co nějaký strejda ve sklípku usoudí, že je pro mě vhodné nebo není vhodné.
Ano, pil jsem kvalitní moravská vína, například v hotelu Hoffmeister, v ceně, inu, velmi vysoké. Až mi zase někdo z moravských vinařů bude nadávat, navrhuji pokus: co takhle jít do obchodu, vybereme deset flašek v ceně kolem 100 Kč, pět z Moravy a pět dovozových. Odšpuntujem, zavažte mi oči a jestli poznám...
Myslím, že poznám. Podle vůně bahna, budu škytat benzín a ráno mě bude bolet hlava, podle toho bezpečně poznám to, co páni moravští vinaři odkládají Pražákům a chlubí se v tom v rádiu.
Beze mě. Připíjím vám na sklonku dne chilským, přátelé!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena