Předvolební druhé vydání Houellebecqovy „Mapy a území“ a výsledky eurovoleb

„Stejně jako muži často, a někdy příšerně žárlí na bývalé partnery svých milenek, tak i roky a někdy až do smrti úzkostlivě přemítají, zda to nebylo s tamtou lepší, zda je tamta nedokázala lépe udělat …“ (s. 35-36, zvýrazněno v prvním vydání české verze Houellebecqova románu Mapa a území z roku 2011)

Změna situace zohledněna nejprve korektorem, následně voliči

Citovanou pasáž jsem 24.2.2012 na Neviditelném psu okomentoval takto: „Překladatel v souvětí ztratil nit; Houellebecq se drží tématu mužské žárlivosti: tedy trýznivých dohadů, zda to nynější partnerka dotyčného neměla lepší „s tamtím“ a zda ji lépe nedokázal přivést k orgasmu „tamten“. (Dohady, zda „to nebylo lepší s tamtou“, jsou bezpředmětné, neboť to si přece dotyčný pamatuje.) Odskokem od tématu ženského orgasmu k tématu orgasmu mužského překladatel bezděčně potvrdil feministické teze o mužském šovinismu...“

Podobně Iveta Picková v rozboru překladu zveřejněném dne 17.3.2013 na serveru iLiteratura.cz konstatovala: „K … omylu překladatele svedla nejasná stavba věty … zjevně pochopil, že muži se ptají, zda to pro ně nebylo s jejich bývalými partnerkami lepší. Vzhledem k udržení jednotné sémantické stavby věty … se však pravděpodobně ptají, zda to pro ženu nebylo lepší s jejím ex …“

Letos v dubnu, tedy necelé dva měsíce před eurovolbami, vyšlo v témže nakladatelství druhé, revidované vydání téhož Houellebecqova románu. A ejhle! Předmětná pasáž tam zní nově: „Stejně jako muži často, a někdy příšerně žárlí na bývalé partnery svých milenek, stejně jako po léta, někdy až do smrti úzkostlivě přemítají, jestli to s tamtím nebylo lepší, jestli ji tamten nedokázal lépe udělat …“ (zvýrazněno v české verzi) Už nikoli „s tamtou“, nýbrž „s tamtím“!

Mně a Ivetě Pickové bylo tedy v daném bodě vyhověno! Jistě nikoli jenom, jak se říká, „pro naše krásné oči“. Navrhovaný posun výpovědi od orgasmu mužského k orgasmu ženskému byl proveden za změněné situace: ve světě rezonuje kampaň MeToo, v tuzemsku paralelně burcuje veřejnost (jako „hostka“ na různých fórech) socioložka Jana Valdrová se „slabikářem sexismu“ ... (Pouze konstatujeme, aniž bychom ke všemu bezezbytku přitakávali.)

Ženy nastupují, přátelé! Daný trend eurovolby potvrdily: ženy na čelných místech vítězné kandidátky, youtuberka Sejroška alias Lucie Schejbalová v čele finančně úspěšných recesistů, vyřazený volební lídr lidovců (a „kroužkováním“ upřednostněná lídrova kolegyně) … (Rovněž konstatujeme, aniž bychom se s čímkoli bezezbytku ztotožňovali.)

Předjímání volebních výsledků i jinde?

Předvolební korektura překladu v daném bodě zkrátka „šla s dobou“. Jako lakmusový papírek nahlásila trend, který vzápětí (po necelých dvou měsících) naplno „udeřil“ v eurovolbách. A jsme u toho: Omezuje se shoda či souběh s trendem v předvolební korektuře a ve volbách jenom na onen jediný bod? Nemohla korektura předjímat volební výsledek i jinde?

K zodpovězení těchto otázek je třeba na lékárnických vážkách zvážit a komplexně posoudit jednotlivé posuny (stejně jako tvrdošíjné „neposuny“!) mezi první a druhou verzí překladu, svého času zveřejněné „nálezy“ kritiků první verze překladu (Ivety Pickové a mé maličkosti), posun společenské situace od roku 2011 plus volební výsledky… Málokdo na tuzemské scéně dokáže s až alchymistickou bravurou a šarmem takto „potěžkávat“, opatřovat opravnými koeficienty, přeměřovat a poté porovnávat, zařazovat a osvětlovat různé faktory z rozmanitých aspektů jako Václav Klaus senior! My se dále omezíme na dva nejnápadnější případy korektorské a volební souhry či koincidence.

Vědátoři ostrouhali

„Frédéric Nihous, narozený roku 1967 ve Valenciennes, … s magisterským titulem z mezinárodního obchodního práva a dalším z národní obrany a evropské bezpečnosti vyučoval …,“ praví se v knize Mapa a území (s. 151, zvýrazňujeme) Michela Houellebecqa. V prvním českém vydání, stejně tak ve vydání druhém, předvolebním.

V originále (s. 236) se naproti tomu píše o dvou diplomech ze studia postmagisterského, tzv. „D.E.A.“ (ustálený český ekvivalent zní „diplom důkladného studia“, doslova by běželo o studium „prohloubené“); ty tvoří ve francouzském vysokoškolském systému předstupeň doktorátu. (Údaje o politikově kvalifikaci nejspíš Houellebecq převzal z Wikipedie.)

Překlad kliďánko snižuje kvalifikaci reálnému politikovi, bývalému to kandidátovi na funkci francouzského prezidenta (22.2.2012 kandidatury vzdal ve prospěch tenkrát znovukandidujícího prezidenta Sarkozyho). Nebojí se autoři překladu žaloby?

Nebojí! Žádný precedens z posledních let totiž neexistuje. Zato mezitím jako houby po dešti vyskákaly případy veřejného „propírání“ vysokoškolských kvalifikací, potažmo titulů veřejných činitelů (následovaných případně politikovou rezignací či jeho odvoláním). V jedné takové kauze se kancléřka Merkelová pokoušela namítat, že ona si přece dotyčného nenajala jakožto vědeckou sílu, nýbrž jako manažera daného rezortu. Tím však jen přilila oleje do ohně …

A teď zaostřeme na výsledky eurovoleb: Očekával jsem, že uskupení s názvem „Vědci pro Českou republiku“, kde se to tituly před jménem i za jménem jen hemží, zaboduje přece jen výrazněji. Hrubě jsem se mýlil! Tituly holt imponují daleko méně než před pár lety, jistě i v důsledku opakovaných skandálů kolem – tvrzených nebo prokázaných – plagiátů. Trend byl také tady zohledněn nejprve korektorem (nezasáhnutím, neopravením), následně voliči …

Lidovci na ústupu

Hlavní hrdina románu Mapa a území odmaturoval u jezuitů, takže „znal základní dogmata katolické víry, jejíž vliv na západní kulturu byl tak mocný – zatímco jeho současníci toho obvykle věděli o Ježíšově životě ještě trochu míň než o Spider-Manovi.“ (s. 31 v prvním i předvolebním druhém, „revidovaném“ českém vydání) Nadbytečné slůvko „ještě“ stačilo ke zdeformování výpovědi. (Podle originálu věděli Jedovi vrstevníci ze škol světských obvykle o populárních komiksových a filmových postavičkách hodně, o Ježíšovi o něco méně; komiksy přijímali jako nikoli úpadkovou, ale plnohodnotnou součást kultury odvozeně křesťanské. Také absolventi českých necírkevních škol toho o smyšlených seriálových postavách vědí hodně.) Houellebecq se Mapou a územím přihlásil ke „kulturnímu katolictví“, což je i po korektuře, po revizi z citovaného místa české verze méně patrné než z originálu.

V prvním i v předvolebním druhém („revidovaném“) českém vydání Mapy a území byly nadto osekány úvahy nad modlící se dívkou v kostele: „Zpovídala se z nějakých hříchů? Měla nemocné rodiče?“ (s. 136 české verze v obou vydáních) Za těmito otázkami následují v originále (s. 212) dvě věty, jež překlad přeskočil: „Les deux, probablement. Sa foi paraissait grande.“ (Doslova: „Pravděpodobně obojí. Její víra se zdála veliká.“) Danou číslovku je třeba v češtině mluvnickým rodem přiřadit (mohla by se vztahovat ke zmínce o rodičích, tj. že nemocní byli „oba“). Tvůrcům překladu připadlo patrně snazší ji vypustit. Pročpak ale museli – dávno po zrušení bolševické cenzury – vynechat větu o veliké víře? A proč ji do textu nezařadili ani při předvolební korektuře?! (Ponechání vynechávky i v revidovaném překladu bije do očí o to více, že na s. 11 byl v druhém českém vydání doplněn celý odstavec, který byl v prvém vydání vynechán; daný odstavec je ovšem nábožensky irelevantní.)

Vysvětlení je nasnadě: Houellebecq jde svým „kulturním katolictvím“ proti hlavnímu proudu. Korektor – proti Houellebecqovi – zohlednil (nezasáhnutím, nedoplněním vynechávky) obecný trend, který tvoří odvrácenou stranu nastupujícího feminismu: Tradiční formy kulturního křesťanství jsou na ústupu, pod tlakem, pod „palbou“ (v severoatlantické civilizaci jen obrazně, v přeneseném smyslu). V eurovolbách německá CDU/CSU ztrácela, našim lidovcům zbyly z dosavadních tří mandátů dva; počty v dotyčné frakci/seskupení/klubu paradoxně zachraňuje svým kulturním křesťanstvím (v kalvínském provedení a ve formě jistě všelijak kritizovatelné) jistý Viktor Orbán – ten má sice pozastavené členství, není však vyloučen. (Rovněž pouze konstatujeme, aniž bychom se s čímkoli jakkoli ztotožňovali.)

Otázka na závěr: Neběží v předvolební korektuře Houellebecqa tu či onde místo zohlednění širšího trendu spíše ne-li rovnou o „Dolchstoss“ (vražení dýky do zad), pak alespoň o příslovečný „teploměr“ čili (tj., vyjádřeno oblíbenou zdrobnělinou z dob Československa) „vreckový nožík“ mezi žebra? Spikleneckým teoriím, jak známo, neradno podléhat …

Odkazy:
Houellebecq, M.: Mapa a území. Z francouzského originálu La carte et le territoire vydaného nakladatelstvím Flammarion v Paříži roku 2010 přeložil Alan Beguivin. Redigovala Alexandra Pflimpflová. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. Euromedia Group, k. s. – Odeon Praha 2011, 288 s.
Houellebecq, M.: Mapa a území. Z francouzského originálu La carte et le territoire vydaného nakladatelstvím Flammarion v Paříži roku 2010 přeložil Alan Beguivin. Redigovala Alexandra Pflimpflová. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. Euromedia Group, k. s. – Odeon Praha 2019, 288 s. Vydání druhé, revidované.
Houellebecq, M.: La carte et le territoire. Flammarion 2010, 432 s.