Já respektuji názory paní Františky Čížkové, odbornice na vkus a módu, i když její hodnocení celebrit nesleduji pravidelně, ale jen občas. A tak když se na internetu objevil článek První dáma Ameriky Melania Trump očima Františky, neodolala jsem, abych si její hodnocení nepřečetla. Nabízela se mi otázka, zda tentokrát půjde jenom o chválu, vždyť podívá-li se kdokoliv a nejen z branže vkusu na tuto mladou krásnou ženu, elegantně oblečenou, nemůže jinak než jen chválit, neboť ve vizáži paní Melanie nemůže najít jedinou chybičku. Ale na druhé straně jsem si byla jistá, že se Františka bude tak dlouho pídit po nějaké nesrovnalosti, a když žádnou nenajde, tak si prostě nějakou vymyslí.

Už název článku se netýkal jen paní Melanie, ale i jejího manžela: Dobrá stafáž militantního hulváta. Takto se vyjadřovat o prezidentovi, není naprosto slučitelné s inteligencí autora a podle mne je poněkud primitivní a urážlivé. Hned v prvním odstavci je zmíněno, že jeho žena je ze Slovinska a Trumpovi profesionální manželkou. Nevím, proč bylo nutno v této větě to adjektivum. Co tím chtěla pisatelka říci. Pochvalné přídavné jméno to rozhodně není. A už vůbec nevím, co si myslet o větě, cituji: Je jedním z aktiv portfolia miliardáře. Z této věty nečiší nic jiného než zloba, neřku-li závist. Další věta na to navazuje: Je velmi atraktivní kosmetickými zákroky decentně vylepšenou ženou sedmdesátníka. Proč takto rozvinutá věta. Přece by stačilo: Je velmi atraktivní ženou sedmdesátníka. Stále je řeč o první dámě USA.

Další nadpis: U Trumpů to neklape. Byla Melania při inauguraci vůbec šťastná? Proč autor článku nevezme v úvahu, že hodiny stání při inauguraci na dešti a určitém stresu nemohou dovolit ženě, aby si chvilku neodpočinula od úsměvu. Proč hned hodnotit, co nemusí odpovívat skutečnosti?

Beata Rajská a Klára Nademýnská považují na poli módy Melanii za nudně dokonalou. V této větě se Františka Melanie zastala. Napsala: já bych každopádně slovo nuda vynechala. Já s ní souhlasím. Já bych to slovo vynechala také. A dále nemohla ani jinak, blankytný oblek pro inauguraci a bílé plesové šaty pochválila: Splnila požadavek na první dámu kladený. Ale vzápětí na prohlášení paní Melanie, že jejím vzorem je Jacqueline Kennedy, padla v článku věta jako políček: Na takové patro nedosáhne. Jak to může někdo s takovou určitostí vědět? Předčasné hodnocení. O tom rozhodne až čas.

A k fotografii jejího soukromí v patře mrakodrapu Trump, cituji: Na hranici vkusu vybavený interiér. O korespondenci pečující matka a její hodný syn. Dokonalý kýč. Z těchto slov opět tryská závist. Jiné slovo mi nepřipadá vystihující, proto se opakuji. Nenechají ji žít ani v soukromí. Melánie už žádné soukromí nemá. Jediné vysvětlení se nabízí: Úspěch se v životě neodpouští!