19.3.2024 | Svátek má Josef


JAZYKOVÉ OKÉNKO: Politika, či politikaření?

27.9.2021

V předvolebních televizních debatách se to hemží označeními zúčastněných osob „politik“ (regionální), „lídr“ (politické strany, koalice) a obzvláště zvukolmalebným slovem „lídryně“. Z věcné náplně debaty, a často i z její formy připomínající spíše hašteření, mívám neodbytný pocit, že označení politik je v těchto případech nepatřičné, nebo silně nadsazené.

Politika je mnohoznačný pojem, kterým je na úrovni státu a ve vztazích mezi nimi označována správa věcí veřejných, řízení státu, hájení jeho zájmů vůči jiným státům a udržování vztahů s nimi.

Na nižším stupni (označovaném někdy komunální či regionální) se za politiku označuje proces a metoda rozhodování určité skupiny lidí nad větší skupinou, která nemá homogenní názory a zájmy (to se módně označuje jako pluralitní společnost). To samozřejmě vyvolává trvalé větší či menší pnutí mezi „vládnoucí skupinou“ – prosazující silou svoji politiku shora - a podřízeným zbytkem skupiny, která se snaží prosadit své zájmy emancipační politikou zdola. Politologie vnímá toto permanentní „pošťuchování“ dvou skupin jako „boj o společenské uspořádání“. Lid obecný jej vnímá zcela pragmaticky a označuje jej prozaicky jako „boj o koryta“.

Prostředkem politiky (velké i komunální) je politická moc, kterou lze získat buď násilím, nebo demokratickými prostředky. Mezi ty však patří i různé triky, např. vytváření volebních koalic. Obecně je koalice spojenectví uzavřené k prosazení určitých cílů, a proto podnikají koaliční partneři některé kroky společně. Ale každý koaliční partner sleduje své vlastní zájmy (vzájemně mohou být i protichůdné), proto se koalice po vítězství „nad těmi druhými“ rozpadá, a každý „jede dál na vlastní triko“. Svým způsobem je tak tvorba volebních koalic podvodem na voličích.

V potížích s chápáním významu slov politika a politik nejsme sami. Angličtina má vedle výrazu politics, ještě slova policy (což může být i taktika, diplomacie, mazanost ale i „vyčůranost“) a politicking, kterému je nejblíže české politikaření. Významově jsou „těsně vedle“ amorous intrigues, což jsou milostné pletichy. Francouzština má vedle politique ještě slovo politicaillerie, což je ve slovnících uváděno jako „nízká politika“. Tento překlad sice vyvolává představu „pokleslé politiky“, ale je to „nižší politika“, resp. politika na nižší úrovni.

Co do počtu výrazů, které lze pro popis předvolební kampaně použít, čeština bezesporu vede. A to od významově neutrálních: kutí piklů, partykování, intrikování;techtle mechtle; přes emotivně zabarvené: handlování, vekslování; až po pejorativní: pletichář, šejdíř.

Cílem dnešního jazykového okénka bylo ukázat, že má-li být slovo prostředek dorozumívání (komunikace) mezi lidmi, musíme mu přisoudit jednoznačný význam. U slova „politik“ je to mimořádně obtížné. Ale můžeme se alespoň pokusit o třídění, kdo si označení politik zaslouží, a kdo je jen intrikán.