27.5.2022 | Svátek má Valdemar


JAZYK: Spiritismus Ústavního soudu (1)

29.3.2022

aneb Tisíc duchů před Ústavním soudem

čili Přirozenoprávnost bytostí nadpřirozených
aneb Nevinnost jazykového lapsu či brána decisionismu otevřená

(věnováno památce Josefa Váchala, autora Krvavého románu)

Je tomu už bezmála 33 let co Ivan Beránek předstoupil před kongres řimsologů s objevnou prací skromně nazvanou „Nástin úvodu do studia soudobého spiritismu“[1]. Materialistická doba mu poskytla překvapující pole pro zkoumání jejích různých duchů. Zkoumal výskyt duchů v projevech tehdejších představitelů a ve „sdělovacích prostředcích“. Nalezl různé duchy. Jeho pozornosti neušel například „duch Února“, „duch marxismu-leninismu“, „duch doby“, „soudružský duch“ atd. atd.

Ve svém brilantním Nástinu anticipoval vznik vědy, dle jeho názoru vědy exaktní, zabývající se výskytem duchů a naznačil její metodu a metodologii.

Snad se tedy vyzbrojeni Beránkovým ideovým Nástinem a jeho metodou můžeme pustit do zkoumání duchů vyskytujících se před naším Ústavním soudem a rozvíjet tak naznačený vědní obor, aniž bychom sklouzli do bažin plagiátorství.

Podle Beránkem naznačené typologie budou duchové vystupující před Ústavním soudem náležet do již Josefem Váchalem pojmenované kategorie „duchové lid chudobný k pořádku skrze právo donucující“. Beránek pak výslovně řadí mezi tyto duchy „duch ústavy a „duch zákona“[2].

Ve srovnání s Ivanem Beránkem máme k dispozici moderní fulltextové vyhledávače a vcelku jednolitý soubor rozhodnutí ÚS, avšak ani tak nejde o práci lehkou. Vyhledávač Ústavního soudu nám totiž (zdánlivě!) nabízí v rozhodnutích ÚS celkem 1334 duchů. Ovšem množství takto vyhledaných duchů je zvyšováno výrazy jako např. „jednoduché právo“, Bylo by namístě, čistě z hlediska našeho výzkumu, aby ÚS zvážil další používání tohoto i jinak matoucího obratu. Copak je na našem právu snad něco opravdu jednoduchého?

Rovněž starobní „důchod“ nám kazí statistiku ruku v ruce s „vzduchoprázdnem“.

Se jmenováním JUDr. Františka Duchoně ústavním soudcem (ve vší úctě) v roce 2002 pak již nic nenaděláme, připusťme, že prezident Havel tehdy o našem výzkumu vědět nemohl, když jmenovaného ústavním soudcem jmenoval.

Do určité míry se nám tedy texty publikované Ústavním soudem vzpírají důsledné kvantitativní analýze. Patrně tedy zatím nedostojíme požadavku Beránka na exaktnost nově zrozeného vědního oboru a jen naznačíme jeho možnosti. Nicméně po odečtení výskytů „jednoduchého“ práva, „důchodců“, „vzduchoprázdna“ a, soudce Duchoň promine, soudce Duchoně nám i tak vychází s rezervou něco přes 1000 duchů.

Varovat musíme (!) i před paušálním a nespravedlivým a populistickým hodnocením našeho Ústavního soudu jako zcela úplně beze zbytku duchařského. Ona se totiž řada duchů vyskytuje i v návrzích a dalších podáních účastníků. Zkoumáme tedy duchy nejen přímo vypuštěné soudci Ústavního soudu, ale i duchy soudu předkládané účastníky řízení. Ovšem je pravdou, že řada duchů vystupujících na straně účastníků řízení se před Ústavní soud dostane právě díky účastníky presumovanému spiritistickému přístupu ÚS.

Na základě předběžných výsledků lze očekávat, že patrně nejčastějším duchem vystupujícím před ÚS je duch TOMTO, vyskytuje se i jemu podobný duch – duch JEHOŽ. Na existenci ducha TOMTO upozornil v uvedené práci už Beránek, byť jej uvádí v nominativu (TENTO) na místo v lokálu[3]. Nad rozhodnutími ÚS nám snadno dojde, že TOMTO duch je vlastně blanketním odkazem („v tomto duchu“ pokud vám to ještě nedošlo) na mnohdy složitou úvahu, kterých je v rozhodnutích ÚS doslova „habaděj“. TOMTO duch pak působí jako jisté ředidlo, které umožňuje odpoutat se od podstaty a případnou jistě nevítanou exaktnost úvahy ještě rozmělnit. Rozvolněnější reinkarnací ducha TOMTO je pak DUCH OBDOBNÝ. Takže zkoumání ducha TOMTO bude vyžadovat patrně obsáhlejší samostatnou práci.

Oproti duchu TOMTO je výskyt ducha JEHOŽ („v jehož duchu“) daleko skromnější a omezuje se na 8 případů. Duch JEHOŽ je také v rozhodnutích ÚS daleko exaktnější než duch TOMTO, odkazuje totiž na dřívější rozhodnutí ÚS a dokonce v některých případech na konkrétní ustanovení právního předpisu!

Klasifikace duchů ÚS

Již teď je jasné, že se při výzkumu neobejdeme bez předběžné klasifikace duchů vyskytujících se v rozhodnutích ÚS (dále jen „duchů ÚS“). Věrni rozpolcenosti právnické obce se pokusíme duchy ÚS zařadit do dvou kategorií:

Duchové pozitivně právní
Duchové přirozenoprávní

Jsme si vědomi ne zcela ostrého diferenciačního kritéria pro konstituování těchto dvou kategorií duchů ÚS. Lze totiž namítnout, že každý z duchů ÚS je vlastně přirozenoprávní, neb na to Ústavní soud duchy koneckonců má, aby jimi za pomoci přirozenoprávní teorie odůvodnil všechno, řečeno společně s H. Kelsenem[4].

Nicméně je faktem, že řada duchů ÚS, jak ukážeme, se maskuje (to je u duchů obecně vcelku obvyklé chování) přímou vazbou na to či ono ustanovení zákona či na zákon jako takový. Tyto duchy tedy, vědomi si jisté nepřesnosti, řadíme mezi duchy pozitivně právní.

Oproti tomu jiní duchové ÚS, duchové více přirozenoprávní, jsou od zákona vzdáleni ještě více a mimikry ustanovením zákona už ani nepoužívají. Nabízí se proto i úvaha, že bychom měli spíše používat kategorii „duchové beroucí na sebe pozitivně právní podobu“.

Z této klasifikace by se ovšem vymykal duch, který by byl přímo a výslovně stanoven zákonem, ten by byl dokonale pozitivně právní, nikoliv jen soudem či účastníky vyvolaný.

V historii se patrně jediný takový zcela nepochybně pozitivně právní duch, tedy duch stanovený přímo právní normou, objevil před prvorepublikovým Nevyšším správním soudem. Šlo o TOHOTO ducha, který byl výslovně obsažen v § 8 jazykového zákona z roku 1920. Státní moc výkonná měla podle tohoto ustanovení upravit používání jazyka v duchu tohoto zákona. Znepokojující patrně bylo a je, že ducha zde měla primárně vyplnit vláda nikoliv soud jako strážce duchů. O tomto duchu pojednal podrobně JUDr. Michal Šejvl[5].

Blízko k normativně stanovenému duchu se dnes nachází duch z preambule platné Ústavy ČR. Je to DUCH NEDOTKNUTELNÝCH HODNOT. Je jistě potěšitelné, že nahradil ducha „humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu“ z preambule roku 1968 a převálcoval jiné tehdejší ústavní duchy, které odhalil již Ivan Beránek[6]. Zdálo by se, že s duchem nedotknutelných hodnot proto nejsou žádné žerty, ovšem pokud ÚS neusoudí jinak. Dokazuje to nález Pl. ÚS 20/15, respektive k němu připojené odlišné stanovisko.

Je to vcelku velmi pozoruhodný případ. Okresní soud (!) podal ústavní stížnost proto, že byl městským soudem (!!) a poté Nejvyšším soudem (!!!) odsouzen a musel by jedné ze svých soudkyň vyplatit trojnásobek soudcovského platu. ÚS tady vyhověl ústavní stížnosti okresního soudu, tedy státu, zastoupenému advokátem, proti Nejvyššímu soudu, tedy taky státu. Bitva, která se na takto nastíněném soudním poli rozehrála, vyhlíží jako scénář velmi dobrého skeče komediální skupiny, tím myslím Monty Python. Švihlá chůze každoročně provozovaná v blízkosti Joštovy ulice v Brně je proti tomu málo švihlá. Mimochodem - velmi zajímavé je i personální obsazení rolí.

Disentující soudkyně ÚS, spravedlivě rozhořčená (vcelku ani není divu) nad tím, že stát může podat ústavní stížnost proti státu a ani ctihodné Plénum ji neodmítne, vyvolala právě i preambulového ducha nedotknutelných hodnot, kterému připsala dokonce i sílu změnit „paradigma“ (pojmy „narativ“ a „diskurs“ tehdy ještě nebyly zakořeněny ve veřejném prostoru), ale na plénum ÚS, které ústavní stížnost připustilo a této vyhovělo už ani preambulový duch hodnot nestačil. Některé personální souvislosti i vývoj případu lze ponechat čtenáři k laskavému prostudování, duchů se přímo netýkají. Nad rámec této práce se rovněž nabízí průzkum otázky používání soudů a civilního procesu samotnými soudci v komparaci s používáním vlaků samotnými železničáři s režijkami.

Pozitivně právní duchové ÚS

Nevyšší místo mezi nimi, Olymp, zaujímá nepochybně DUCH ÚSTAVY. Je zajímavé, že se před Ústavním soudem zjevuje jen velmi zřídka. 8 výskytů.

Duch Ústavy byl vyvolán k hájení rovného volební práva (např. I. ÚS 360/98). To ovšem dosti neúspěšně. Dále pak ještě k několika dalším vcelku drobným věcem.

Zásadní roli ovšem duch Ústavy sehrál a svou přívětivou tvář ukázal soudcům všech soudů v roce 1999, když byl vyvolán, aby zabránil snížení jejich platů, proto, aby tito soudci mohli být i nadále nezávislí (Pl.ÚS 13/99). Zdá se, že se jednalo o ducha neobyčejné síly neb mezi všemi zaměstnanci státu byl žalujícími soudci povolán, aby zajistil jeden plat navíc (tzv. další plat) právě pro soudce. Kdyby se někomu zdálo, že zde soudci rozhodovali ve vlastní věci, tak mu to duch Ústavy pěkně vytmaví, nedemokratovi jednomu.

Podobně ještě obecným je pak o stupínek níže DUCH ZÁKONA s několika desítkami výskytů.

Duch zákona několikrát (6x) vystupuje ruku v ruce s literou zákona a pak i s textem zákona. Zdá se, že spíše v rovnoprávném souručenství, než že by měl duch navrch. Avšak ani zde tedy nestačí jen číst to, co zákon stanoví, ale je třeba i spiritistický stolek[6] použít a ducha vyvolat[7].

Některé podoby ducha zákona se zjevují v případech, kdy bychom ducha příliš neočekávali jaksi pro praktičnost oněch zákonů a předmět jejich úpravy. Tak např.:

duch zákona o elektronických úkonech
duch zákona o správě daní a poplatků
duch zákona o soudních poplatcích
duch insolvenčního zákona
duch trestního řádu
duch stavebního zákona
duch zákona o vojácích

Je na místě zde upozornit, že zvlášť často jsou tito duchové spíše vyvoláváni účastníky řízení než samotným ÚS.

Zajímavá však je opakující se úvaha samotného ÚS (např. Pl. ÚS 50/05) o tom, že obecný soud nemá navrhovat zrušení vyhlášky pro neústavnost. Nic proti tomu. Ale pokud je soud přesvědčen o protiústavnosti vyhlášky, vysvětluje ÚS, „nemusí ji použít a může rozhodnout pouze na základě a v duchu zákona“. Člověk by řekl, že soudce je vázán zákonem (Čl. 95 odst.1 Ústavy) a on i duchem.

Do kategorie pozitivněprávních duchů pak patří, a snad pro svou konkrétnost především patří, duchové jednotlivých ustanovení zákona, duchové konkrétních paragrafů.

Tady opět jen příkladmo zjištění duchové:
duch § 47 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu
duch článku 9 a 11 Listiny základních práv a svobod
duch článku 1 § 1 a článku 3 § 1 Úmluvy. Všeobecné úmluva o sociální bezpečnosti
duch § 81 zákona o Ústavním soudu

[1] BERÁNEK.I.: Nástin úvodu do studia soudobého spiritismu. In: POŘÍZKOVÁ L. Societas Contraalcoholica doctoris Řimsae Protialkoholní společnost doktora Řimsy, Paseka,Havran,Dybbuk 2012

[2] Tamtéž

[3] I přes to, že Beránek přednesl svůj Nástin v hostinci na hřišti TJ Mládí Bílá Hora, tedy v lokále.

[4] KELSEN, H. Všeobecná teorie norem, Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 135

[5] Viz ONDŘEJKOVÁ,J.,MALÍŘ,J. a kol. Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice? Praha:Leges, 2020 s. 197 a násl.

[6] BERÁNEK.I.: Nástin úvodu do studia soudobého spiritismu. In: POŘÍZKOVÁ L. Societas Contraalcoholica doctoris Řimsae Protialkoholní společnost doktora Řimsy, Paseka,Havran,Dybbuk 2012

[6] Na pokrok ve vývoji spiritistických stolků a objevení stolků psychografických upozornil a jejich použití pro spiritistické účely podrobně popsal již Jan Bělina In: BĚLINA J. Spiritismus, Hlasy katolického spolku tiskového, Ročník XXXVII, číslo 3, Praha 1906

[7] Vybavuje se zde Kelsenova citace Goetha ve Všeobecné teorii norem: „Co se nazývá povahou věci to je jen pána vlastní duch“. KELSEN, H. Všeobecná teorie norem, Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 135

Dokončení zítra

Miroslav Sylla


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!