Díl třetí: Humor

Chandlerovy detektivky by nebyly tím, čím jsou, kdybychom z nich vypreparovali humor. Vtipné popisy a komentáře slavného spisovatele jsou zábavné samy o sobě a navíc fungují jako kontrast k hlavnímu prostředku žánru: napětí, akci, což platí i o pasáži povídky Killer in the Rain / Vrah v dešti. Detektiv zrovna pozoruje jistý dům, zatím se nic neděje, avšak všem je jasné, že klid je jen dočasný.

I turned around there and went back and parked in front of the next house above his. It seemed to be closed up or empty, but had no signs on it. I went into a conference with my flask of Scotch, and then just sat. ¹

(Killer in the Rain, str.18)

Chvíle před bouří, kdy nastává čas na sklenku (spisovatel svůj blízký vztah k alkoholu neskrýval), je barvitě vykreslena i v povídce Red Wind. Děj se odehrává v ospalém baru, kam přichází náš hlavní hrdina, samozřejmě detektiv. Kromě něj se u nálevního pultu  nachází už jen jeden ochmelka, jemuž se barman zdráhá poskytnout dalšího panáka režné. Detektiv mladého barmana přemluví, aby měl s opilcem soucit a ještě mu nalil.

The kid poured him another straight rye and I think he doctored it with water down behind the bar because when he came up with it he looked as guilty as if he´d kicked his grandmother. ²

(Red Wind, str. 8)

Než se čtenář stihne vzpamatovat, tak se v baru semele zločin par excellence. Vstoupí tam totiž další chlápek, hezoun, který se shání po jakési dámě. V tu chvíli se z neškodného opilce stane bleskurychlý vrah, jehož automatická .22 dvakrát štěkne a hezoun jde k zemi. S jeho pádem si ovšem Chandler ďábelsky pohrál, zdá se, že se kácení figury nemohl nabažit.

The guy took a week to fall down. He stumbled, caught himself, waved one arm, stumbled again. His hat fell off, and then he hit the floor with his face. After he hit it he might have been poured concrete for all the fuss he made. ³

(Red Wind, str. 12 - 14)

Neméně černý je jeho humor i v povídce The Man Who Liked Dogs / Muž který měl rád psy. Spisovatel musel v duchu kuckat smíchy, když vymýšlel, jak uvede na scénu postavu ošetřovatelky z podezřelého sanatoria:

A chain rattled and a bolt slid back. The door opened. The nurse was a six-footer wit long arms and big hands, an ideal torturer´s assistant. Something happened to her face and I saw she was

smiling.  ⁴

(The Man Who Liked Dogs, str. 66)

A přímo funerální ráz má následující obrázek:

The one he wanted was two from the corner, across the street from a red brick funeral parlor with a sign in gold over it – Paolo Perrugini Funeral Home. A swarthy iron-gray Italian in a cutaway coat stood in front of the curtained door of the red brick building, smoking a cigar and waiting for somebody to die.  ⁵

(The King in Yellow, str. 46)

Phil Marlowe, Chandlerův trademark, má kromě intuice, sklonu k cynismu také tendenci odlehčovat nebezpečí vtipem, jak se můžeme přesvědčit třeba v 25. kapitole románu The Big Sleep / Hluboký spánek. V příběhu už zase prší a Marlowe si všímá, že jej v zaparkovaném šedém Plymouthu kdosi sleduje a není to poprvé.

There might be a cop in it, if a cop had that much time on his hands and wanted to waste it following me around. Or it might be a smoothie in the detective business trying to get a noseful of somebody else´s case in order to chisel a way into it. Or it might be the Bishop of Bermuda disapproving of my night life.  ⁶

(The Big Sleep, str. 174)

Když zjistí, že se stal terčem zájmu chlapíka, který mu vlastně ani není nesympatický, vybízí jej samozřejmě, aby prozradil důvod svého počínání:

“ You´ve been following me around for a couple of days,“ I said. “Like a fellow trying to pick up a girl and lacking the last inch of nerve...“  ⁷

(The Big Sleep, str. 177)

Chandlerův humor mívá velmi často sarkastické ostří, obzvlášť pokud jde o názory na vyšší vrstvy a na fungování celé společnosti. V jednom rozhovoru z románu Loučení s Lennoxem se v podobném smyslu vyjadřuje Marlowe, drsně žertuje na velmi vážné téma – korupci. Vysvětluje, jak prominentní postavení mají multimilionáři typu Harlana Pottera. Jsou tak mocní, že ani nemusí nikoho korumpovat, a stejně je na slovo poslouchá jak policie, tak soudci.

He admits it. Doesn´t even buy commissioners or D.A.´s he said. They just kind of curl up in his lap when he´s having a doze.  ⁸

(The Long Good Bye, str. 618)

Ďábelský humor byl prostě Raymondu Chandlerovi vlastní a můžeme se o tom přesvědčit nejen v jeho prozaických dílech, ale i v osobní korespondenci, kupříkladu v dopise Charlesi Mortonovi.

Dear Charles, I´ve owed you a letter for so damn long that I suppose you wonder whether I am still alive. So do I, at times...  ⁹

(Chandler, Later Novels and Other Writings, str. 1024)

Závěr celé této malé chandlerovské série, věnované Neviditelnému psovi a létu, rezervujme pro  objednávku, kterou učinil Marlowe. Může se hodit i laskavému čtenáři, pokud bude někam cestovat. A pokud má rád silnou kávu.

“Two coffees,“ I said. “Black, strong and made this year.“

(The Big Sleep, str. 159)

Míla Koubová

________________________________________________________________________________

Překlady citátů:

 ¹ Tam jsem se obrátil, sjel zpátky a zaparkoval před nejbližším domem nad Steinerem. Byl nejspíš buď prázdný, nebo neobydlený, ale žádná tabule před ním nestála. Poradil jsem se s lahví skotské a zůstal jsem prostě sedět.

(Vrah v dešti, str. 19, přel. Tomáš Korbař)

 ² Mládenec mu nalil další režnou a myslím, že ji za pultem trochu pokřtil, protože když ji přinesl, vypadal provinile, jako by nakopl vlastní babičku.

(Horký vítr, str. 9, přel. Tomáš Korbař)

³  Snědému chlapíkovi trvalo celý týden, než upadl. Zavrávoral, vyrovnal rovnováhu, mávl paží, znovu zavrávoral. Klobouk mu spadl a muž se pak zhroutil obličejem na podlahu. Po všech cavykách, co nadělal, zůstal ležet na zemi jak pytel cementu.

(Horký vítr, str. 13 - 15, přel. Tomáš Korbař)

⁴  Zařinčel řetěz, spadla zástrčka. Dveře se otevřely. Ošetřovatelka byla ženská kolem stopětaosmdesáti centimetrů, s dlouhými pažemi a velkýma rukama, ideální spolupracovnice pro výslech právem útrpným. S jejím obličejem se teď cosi stalo, viděl jsem, že se usmívá.

(Muž, který měl rád psy, přel. Vlasta Dvořáčková, str. 67)

 ⁵  To, které hledal, bylo třetí od rohu proti pohřebnímu ústavu, červené cihlové budově se zlatým nápisem: PAOLO PERRUGINI – POHŘEBNÍ ÚSTAV.  Před závěsem, zakrývajícím vchod do domu z červených cihel, stál prošedivělý snědý Ital v žaketu, kouřil doutník a čekal, až někdo zemře.

(Král v žlutém rouše, str. 47, přel. Tomáš Korbař)

⁶  Mohl v něm sedět polda, jestli měl nějaký polda tolik zbytečného času a chtěl ho promarnit tím, že mě bude stopovat. Nebo to mohl být nějaký vykuk z detektivní branže, který se snažil vykoumat jinému jeho případ, aby mu ho mohl vyfouknout. Nebo to mohl být bermudský biskup, kterému se znelíbil můj noční život.

(Hluboký spánek, přel. František Jungwirth, str. 158)

 ⁷ „Sledujete mě už pár dní,“ řekl jsem. „Jako chlápek, který chce sbalit holku, a schází mu poslední kapka kuráže.“

(Hluboký spánek, přel. František Jungwirth, str. 152 – 153)

⁸   To on připouští. Říká, že si komisaře nebo státní zástupce nekupuje. Oni se mu prostě sami stulí do klína, když si zdřímne.

(Chandler, Later Novels & Other Writings, přel. Míla Koubová, str. 618)

⁹  Drahý Charlesi, dlužím Ti dopis už tak zatraceně dlouho, že sis určitě myslel, jestli jsem ještě  vůbec naživu. Taky si to někdy myslím...

(Chandler, Later Novels & Other Writings, přel. Míla Koubová, str. 1024)

Použitá literatura:

CHANDLER, Raymond. Later Novels & Other Writings, New York, The Library of America, 1995

CHANDLER, Raymond. The Big Sleep, London, Penguin Books, 2007

CHANDLER, Raymond. Hluboký spánek, Praha, Albatros, 2007

CHANDLER, Raymond. The King in Yellow, Král v žlutém rouše, Praha, Garamond, 2011

CHANDLER, Raymond. Red Wind, Horký vítr, Praha, Garamond, 2010

CHANDLER, Raymond. Killer in the Rain, Vrah v dešti, Praha, Garamond, 2008

CHANDLER, Raymond. Philip´s Marlowe´s Guide to Life, Život podle Phila Marlowa, Praha, Garamond, 2011