V letošním roce si mimo jiné připomínáme i 120. výročí narození excelentního fotografa, etnografa a pedagoga Karla Plicky (1894-1987). Patří jak českému, tak i slovenskému národu, byť do šesti let vyrůstal ve Vídni, kde se otec poměrně úspěšně otáčel v černém řemesle.

V České Třebové začal pak desetiletý Karel fotografovat vlastnoručně zhotoveným fotoaparátem, avšak od roku 1923 působí jako etnograf pro Matici slovenskou. Zde natáčí, filmuje, avšak druhou válku prožívá v Praze a zabývá se fotografickou dokumentací hlavního města.

Jedle, která určitě pamatovala Bílou horu

Proto také v roce 1941 mohla vyjít jedna z nejpůsobivějších Plickových knih, s názvem Praha ve fotografiích K. P. Za okupace patřila k nejčtenějším knihám. Dodávala nesporně sílu a naději. O něco později přesvědčil Karel Plicka svého přítele a také vynikajícího fotografa, aby vydal knihu svých, zcela jiných fotografií.

A tak v roce 1943 vychází péčí České grafické unie (tiskem z hloubky) kniha nádherných přírodních černobílých fotografií pod názvem Prales v Beskydách. Jejím autorem byl právník JUDr. Rudolf Janda (1907-2000), rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, jemuž také přezdívali „fotograf lesů“. Janda svých 212 fotografií ve formátu A4 doprovází jedním či dvěma verši českých básníků Karla Tomana, Otokara Březiny, Františka Halase, Antonína Sovy, Jaroslava Vrchlického, Petra Křičky, Františka Halase, Jaroslava Durycha, Viktora Dyka, Josefa Hory, Františka Nechvátala a dalších. Jistě, šlo o naprosto neutrální verše týkající se přírody, ale lidé znali i jiné verše těchto básníků. A viděli je v krásných snímcích prastarých stromů, které jakoby vystoupily z historie, aby vzkázaly lidem jakousi naději – hle, i my stromy beskydské, jsme po staletí přežily. Na snímku vlevo pralesní jedle, která určitě pamatovala i Bílou horu.

Předmluvu k této knize napsal prof. dr. Vladimír Úlehla (188-1947), vynikající přírodovědec, filozof i etnograf. A nesmírně poetická jsou úvodní slova autorova, zabírajících plných deset stran.

Rudolf Janda vydal ještě v roce 1950 i se svojí chotí Zdeňkou knihu Naše pralesy a jinak stále fotografoval. Doma i v cizině. Díky němu máme zachyceno mnohé, co zmizelo již dávno z našeho života nejen pro věkovitost, ale také z důvodů nepromyšlené činnosti lidské.

Najděte si chvilku a zalistujte v některé z pralesních knih Jandových. Vydal mimo jiné i Prales Mionší, Jeseníky, Beskydy neznámé či Chráněná území Slovenska. Z jeho snímků vystupují stromy, lesní květy, mlází, říčky tak, jak je moc neznáte. Autor je představuje ve čtyřech ročních obdobích, v jednom hezčím než v druhém.

Mezi námi, někdy je lepší listovat si takovými knihami, neboť stromy neusilují o moc, i když ji mají.