Závěrečný díl kouzelnické fantasy série láme v českých kinech rekordy. Film Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 měl premiéru 14. července a během prvního víkendu promítání dosáhl historicky nejvyšších tržeb v České republice: vydělal 35,337 milionu korun. Předstihl tak i předchozí potterovský film, první část sedmého dílu, která vtrhla do českých kin loni v listopadu. Ta za první víkend z kapes českých fanoušků odčarovala 30,7 milionu korun. Důležitou roli ovšem hraje skutečnost, že druhá část sedmého dílu do kin vstoupila i ve formátu 3D, a tudíž za vyšší vstupné. Ve stereoskopickém provedení chtělo studio nabídnout divákům už předchozí díl, jenže k určenému datu premiéry ho v trojrozměrné podobě nestihlo dokončit.

Dva filmy za jedny náklady

Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 si ovšem nevede výjimečně dobře jen v Česku. S celkovými tržbami 483,2 milionu dolarů za první tři dny promítání dosáhl nový snímek historického prvenství a podobných primátů drží několik. Mimo domovské Spojené státy utržil za první víkend 314 milionů, v USA za první víkend vydělal 169,2 milionu.

Svým úspěchem v Americe Harry Potter sesadil z trůnu batmanovskou fantasy Temný rytíř, která prakticky na den přesně před třemi lety první „premiérovou“ příčku obsadila s tržbami „pouhých“ 158,4 milionu dolarů. V rámci tohoto soupeření ovšem vítězem zůstává studio Warner Bros., které vyrobilo jak příběh netopýřího muže Batmana, tak všechny potterovské filmy.

„Harry Potter je celosvětovým kulturním fenoménem,“ prohlásila šéfka odboru mezinárodní distribuce studia Warner Bros. Veronika Kwan-Rubineková, „Ať už jde o Německo, Francii, Japonsko, Rusko nebo jinou zemi, mezinárodní publikum sdílelo své životy s Harrym dlouhou řadu let. A tento působivý závěr ukazuje, jak výjimečnou hodnotu pro něj má.“

Warneři do série Harry Potter oficiálně investovali celkem 1,155 miliardy dolarů, přičemž stoupající náklady na jednotlivé díly kopírují navyšování rozpočtů hollywoodských blockbusterů v uplynulém desetiletí. První díl Harry Potter a Kámen mudrců (2001) měl na svou dobu nadstandardní stodvacetimilionový rozpočet, zatímco šestý film Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) pracoval už se závratnou částkou 250 milionů dolarů. Protože poslední díl Relikvie smrti byl do kin dávkován ve dvou částech, ale natáčel se najednou se stejným štábem, tvoří v potterovských účtech studia nejlevnější a současně nejvýnosnější položku. S obdobným odhadovaným rozpočtem jako Princ dvojí krve mají Relikvie smrti dnes vyděláno přes jeden a půl miliardy. Počáteční zájem diváků sice už během druhého víkendu rychle opadl, bleskově vydělané peníze však zůstávají.

Kouzelné miliardy

Harry Potter předstihl i zasloužilé filmové tasemnice – bondovky a Star Wars – a stal se nejvýdělečnější sérií ve filmové historii. Pomineme-li inflaci, utržil zatím celosvětově 6,847 miliardy dolarů a předpokládá se, že poslední díl tuto částku ještě razantně navýší. To ovšem není zdaleka jediný zisk, který si Warneři v souvislosti s letitým bojem nezletilého kouzelnického outsidera s mocným černokněžníkem Voldemortem připsali k dobru. Tržby z kin sice generují nejtučnější výdělek, zanedbatelný však není ani prodej DVD a disků Blu-ray. Jen v Česku se DVD s pátým dílem Fénixův řád prodalo 73 tisíc kusů. Princ dvojí krve (54 tisíc) a první část Relikvie smrti (zatím 30 tisíc kusů) za ním zaostávají jen kvůli razantní proměně trhu, kterou způsobil prodej laciných DVD na stáncích. Pokud jde o Blu-ray, první část sedmého dílu nad ostatními potterovskými filmy s přehledem vede.

„Harry Potter je momentálně největší filmový fenomén a nekoupíte ho za čtyřicet devět korun v trafice,“ říká Lukáš Kreis z distribuční společnosti Magic Box, která v Čechách prodává potterovské nosiče. „I o DVD za 399 korun je stále velký zájem,“ dodává.

Ještě vyšší zisk mají Warner Bros. z takzvaných licencí (například potterovských triček, hraček či videoher). I v této oblasti kouzelník překonává dosavadní rekordy. Je totiž podle všeho vůbec nejvýnosnější franšízou všech dob, přičemž se odhaduje, že zboží vztahující se k sedmi potterovským snímkům vydělalo dalších 6,3 miliardy dolarů.

Takového úspěchu by potterovské filmy nikdy nedosáhly samy o sobě. Jejich tržní potenciál od začátku stavěl na popularitě knižních předloh anglické spisovatelky Joanne K. Rowlingové. Spojitost knihy a filmu potvrzuje skutečnost, že zatím nejlépe si v kinech vedl první film Harry Potter a Kámen mudrců. Celosvětově vydělal 974,7 milionu dolarů, jež do pokladen kin přinesli především nadšení čtenáři, kteří chtěli svého literárního hrdinu vidět ožívat na stříbrném plátně. Předpokládá se ovšem, že zlatonosný první díl trumfne právě aktuální potterovské finále. Nehledě na návštěvnost jednotlivých titulů bude totiž většina diváků pravděpodobně chtít vědět, jakým způsobem se Harryho filmová dobrodružství završí.

Sázka na sérii

Úspěch osmi potterovských adaptací zviditelňuje provázanost knižního a filmového trhu. A také akcentuje zvláštní roli, kterou v jejím rámci hraje fenomén série. Je totiž zřejmé, že čtenáři i diváci dnes razantně podporují „seriálové“ modely, které jim umožňují strávit s oblíbenými hrdiny několik let.

Na vzniku tohoto fenoménu se podílel rozvoj internetu. Právě na něm totiž mohou fanoušci dlouhodobě sdílet své zájmy. V případě Harryho Pottera nejde jen o diskusní servery a sociální sítě. Fanoušci se setkávají i prostřednictvím internetových škol založených na principech hry na hrdiny, kde zažívají nejrůznější dobrodružství coby studenti bradavické školy čar a kouzel. Potterovskou globální komunitu navíc nesměřují na internet jen producenti filmů a vydavatelé knih, ale prostřednictvím své osobní stránky i samotná Rowlingová.

Čas strávený s oblíbenou sérií se dělí mezi požitek z minulého dílu a očekávání pokračování. Z podstaty zrychleného, konzumního životního stylu pak vyplývá, že ideální periodicita pro vydání knihy či premiéru filmu je roční.

Požadavky nakladatelů a filmových studií ovšem narážejí na meze reality a předpoklad, že mladiství budou rok za rokem dospívat se svým hrdinou, se nakonec nesplnil. Plán natočit každoročně jeden potterovský film ztroskotal už po prvních dvou dílech a celá série se nakonec rozprostřela do víc než deseti let.

Obdobně tomu bylo s knižními předlohami. J. K. Rowlingová sice dokázala navázat na první knihu (vydanou v její rodné Británii v červenci 1997) třemi pokračováními v ročních intervalech, na pátou potterovku však její čtenáři čekali tři roky a na šestou a sedmou dva. Potterovské knihy byly přeloženy do pětašedesáti jazyků a prodalo se jich víc než 450 milionů výtisků.

Čechy nijak nezneklidňovalo, že překlad prvního dílu dostali až v roce 2000: o Harryho příběh totiž zprvu projevovali jen velmi vlažný zájem. I oni ovšem rychle podlehli potterománii a poslední kniha, která u nás vyšla půl roku po anglickém originálu, byla očekávána s velkou netrpělivostí. Nakonec si koupili celkem jeden a půl milionu kusů knižní série. Zatímco první díl vyšel v nakladatelství Albatros v sedmitisícovém nákladu, pátý a šestý díl se tiskly v rekordních nákladech přes dvě stě tisíc výtisků.

Mládí vpřed

J. K. Rowlingová se tak stala prototypem moderní Popelky. Žena, která prvního Pottera začínala psát po kavárnách na papírové ubrousky a pak pro něj jen s obtížemi hledala nakladatele, disponuje podle dubnových údajů časopisu Forbes miliardovým majetkem. I když získala řadu cen a bývá srovnávána s klasiky literatury pro děti a mládež, není nijak dobrou spisovatelkou. Přes čtyři tisíce stran potterovského příběhu sice nabízí poutavé čtivo, má však daleko k originálnímu, inteligentnímu dílu, které by tříbilo vkus a rozšiřovalo čtenářské obzory.

I když inspirace Rowlingové sahají přes autory jako J. R. R. Tolkien a C. S. Lewis k řecké mytologii i anglické literární klasice, potterovské příběhy jistí především jejich líbivost. Zdánlivá dějová komplikovanost maskuje maximální vstřícnost vůči cílové skupině. Každý mladistvý čtenář si totiž dá líbit, když se mu příběh jeho dospívání servíruje jako cesta k vítězství, na níž se z malého, pohrdaného outsidera stává suverénní zachránce světa.

Pokud vnímáme potterovské knížky v širším kontextu, nenabízejí nic jiného než tentýž prostý, vděčný koncept „mládí vpřed“ jako celá současná anglofonní popkultura. A to v čele s kinematografií, pro niž byl Potter vítaným soustem. Nemůže tedy být řeč o tom, že by Rowlingová novou generaci přitáhla od televize a počítače zpátky k četbě, jak se předpokládalo na začátku celého boomu. Filmy a videohry totiž drtivé většině veřejnosti bohatě stačí ke spokojenosti. Harry Potter tak není pozitivním, či dokonce zušlechťujícím fenoménem. Naopak, podporuje ty nejkomerčnější trendy.

Týdeník EURO 31/2011, 1.8.2011

Další autorčiny poznámky k filmovému a politickému dění najdete na jejím blogu AlenaProkopova.blogspot.com