30.11.2020 | Svátek má Ondřej


FILM: John Rambo

11.3.2008

„Jmenoval se Rambo. Mladík jako každý jiný. Stál u stojanu benzinové pumpy v Kentucky blízko Madisonu…“

Ano, ano. Těmi a nejinými slovy začíná třídílný román profesora Davida Morrella (nar. 1943) První krev (1972), který byl roku 1982 zfilmován režisérem Tedem Kotcheffem podle scénáře Sylvestera Stallona, Williama Sackheima a Michaela Kozolla. Autor předlohy, jinak známý tvůrce hororů (ale i westernů), vytvořil opravdu kvalitní text, o kterém v magazínu Life napsali: „První krev uchvátí čtenáře od první stránky a nedovolí mu přestat, dokud nedočte. Morrellův styl je úderný. On ví, jak udržet čtenářovu pozornost až do pozdní noci.“

Do češtiny knihu přeložili roku 1991 Zdeněk a Petr Kettnerovi, nemá cenu si ale namlouvat, že by byla více známa než slavný film. O čem ten vlastně je?

O následujícím. Zatímco hrdiny druhé světové války, ale i hrdiny střetnutí v Koreji (o kterém pojednával například film a seriál M.A.S.H) ještě Amerika oslavovala, s navrátilci z Vietnamu už tomu tak nebylo. A John Rambo je jedním z nich.

V očích spousty spoluobčanů ani zdaleka nevedl spravedlivý boj, takže sklízí doma John Rambopohrdání. Přitom má za sebou řadu traumatických zážitků, kterých se dočkal jako součástka tzv. Zelených baretů. Nyní stojí v malém městečku, aby navštívil kamaráda z této války, ale kamarád už je mrtvý, jak se ukáže. Údajně zázračná zbraň zvaná Agent Orange zasáhla za drsných bojů i jeho oddíl.

K setkání bojovníků tedy nedošlo a Rambo se dál motá městečkem s paradoxním jménem Hope. Motání se ale moc nezamlouvá místnímu šerifovi (nezapomenutelný Brian Dennehy). Zavřít chlapa pro potulku! napadá šerifa. A John? Se ani nebrání, je přítelovou smrtí docela zlomen.

V tomto stavu se dočká zbytečného výslechu. Rozhodne se mlčet. Nikdo nemá právo vyzvídat. Seberou mu šaty a spatří jeho jizvy. Přesto nikdo nic nepochopí, kupodivu. Ani John se nevzpamatovává. Ale pak se zableskne policistův nůž a cizinec ve dvou minutách zneškodní celou posádku policejní stanice. Kdepak. NEBYL to (přece jenom) „mladík jako každý jiný“…

Zanedlouho se pak promění v bojiště i nedaleký les. V tomto filmu šlo pro Stallona (fakticky neherce) o takřka němou roli a třebaže John v původním románu umírá, tady ho nechal žít…

2.

Roku 1984 natočil Chuck Norris film Ztracen v akci. Stallone film viděl a dostal nápad. Společně s Jamesem Cameronem napsal scénář First Blood Part II.

Režie se roku 1985 ujal George Pan Cosmatos a hudbu dodal zkušený Jerry Goldsmith. V roli plukovníka Trautmana se znovu objevil výtečný Richard Crenna, film se ale už nespokojil s prostředím amerického městečka. Ocitáme se zpátky ve Vietnamu a proti nám… Tehdejší Sověti. Ještě pár týdnů po premiéře stály před pokladnami amerických kin fronty.

Ale k příběhu. Na začátku sedí John ještě ve vězení, kam se dostal na konci prvního filmu. Přichází Trautman. Nabídne bojový úkol. Ve vietnamských bojových táborech prý zůstalo po skončení války dva tisíce Američanů a Rambo je má najít. „Ale necháte nás tentokrát vyhrát, plukovníku?“ zeptá se.

Copak Trautman, ten chce vyhrát, ale politruk? Ten ne.

Už Rambův seskok z letadla je debaklem, neboť hrdina zůstane bezmocně viset, a když se odřízne, chce politruk misi ukončit: „Jeho šance na přežití se rovná nule!“ „To neznáte Ramba,“ zabrání předčasnému konci Trautman. „Co je pro vás peklem, to je mu domovem.“

Takže se pokračuje - v této pohádce - a Johnovou spojkou se stává půvabná Vietnamka „Co“ (Julia Nicksonová). Obstará člun, dovede hrdinu k táboru. Rambo se navzdory rozkazu proplíží dovnitř a jednoho zajatce osvobodí. Útěk muže je brzy objeven a začíná se střílet.

Oba uprchlíci bojují, prchají, dosáhnou člunu, ale posádka se obrátí proti nim a chce je vydat Vietnamcům. Rambo není včerejší, a tak teče krev, i když už ne ta první. Pak se borec dostane až k vrtulníku, ale politruk dá povel k odletu. Proč? Právě proto, že vidí zajatce, který dokazuje poněkud náročnější pravdu…

„Byrokrati zatracený,“ kleje pak Trautman. „Děláte, co předtím. Zase prohrajeme.“

A Rambo? Je skutečně zajat a zavěšen do močůvky. Tělo má brzy plné pijavic. Vyslýchá ho ruské komando. Je mučen a když chtějí jinému zajatci vypálit oko, nechá se přemluvit, aby rozhlasem varoval svou základnu před podobnými misemi, jenže to by ani nebyl on, aby se i mikrofon nestal v jeho rukou vražednou zbraní.

Také Vietnamka Co se naštěstí připlížila a pomůže s útěkem. Vzápětí bohužel umírá.

Stovky bojovníků pak Ramba pronásledují, ale ten se nedá a „James Bond vedle něj vypadá jako dámský kadeřník,“ psaly po premiéře noviny. „Vysloveně dobrý film,“ prohlásil ještě v kině tehdejší prezident USA Ronald Reagan - a zřejmě už nijak nezauvažoval na téma, jak mohl jediný bojovník vyhladit prakticky celou komunistickou armádu... A co dál? David Morrell se nechal přesvědčit, aby zapomněl na rozumný konec svého románu, a sepsal podle scénáře druhý díl knihy (česky 1991 v překladu Petra Kettnera), který uvedl následujícím textem:

V mém románu První krev Rambo zemřel. Ve filmu žije. Děkuji… za podporu při sbírání podkladů pro tento projekt… Zbraně popisované v této knize a používané ve filmu… existují. Nůž vytvořil Jimmy Lile, nožíř z Arkansasu. Vyrobil i známý nůž, který byl použit ve filmu Rambo I. Luk je dílem Easton Aluminium z Kalifornie. Chtěl bych na tomto místě vyslovit svůj dík i Joe Johnstonovi, že mě zasvětil do jemných detailů této zbraně. Kathy O´Brianová mi zase dala v tomto směru důležité podklady a Bob Rhode trpělivě odpovídal na mé otázky z historie lukostřelby. Šíp vyvinul závod Penny Express Sport Shop v Kalifornii. Díky i Joe Elithorpemu, který mě důvěrně seznámil s jeho vlastnostmi.

Ponechávám bez komentáře.

3.

Roku 1988 navázal na tyto dva filmy režisér Peter MacDonald snímkem Rambo III, jehož scénář sepsal se Stallonem jistý Shelton Lettich. David Morrell pak scénář dostal a napsal podle něj stejnojmennou knížku, kterou do češtiny opět přeložili Zdeněk a Petr Kettnerovi (1991). Morrell své další dílo tentokrát připsal svému předčasně zemřelému synovi Mattovi (1971-1987) a uvedl knížku poděkováním, ve kterém mj, uvádí: Nůž použitý v Rambo III byl vytvořen panem Gilem Hibbenem, P.O. Box 24213, Louisville, Kentucky… Série tří set padesáti očíslovaných kusů byla prodána sběratelům. Dále existuje nepatrně odlišná nečíslovaná verze… Luk a šípy, pozměněná varianta zbraní použitých ve filmu Rambo – První krev, část II., byly vytvořeny lukostřeleckou firmou Holot/Easton, … Salt Lake City, UTAH…

Opět ponechávám bez komentáře… Ale po tomto pobavujícím a komerčně zaměřeném úvodu nás Morrell pobaví ještě jednou, a to trochu absurdně připlácnutým úvodním citátem z Arthura Rimbauda: Boj duší je stejně krutý jako boj lidí, ale vize spravedlnosti je radostí jediného Boha… A dál? V devíti částech - rozdělených ještě na kapitoly – Morrell převypráví celý film, který, jak rovnou dodám, v kinech propadl. A o co v něm šlo?

Kdo by to dnes nevěděl. Plukovník Trautman padl do zajetí v Afghánistánu a je mučen Sověty. Rambo zatím v jednom thajském klášteře vyklepává zlaté plechy. „Pro přítele“ (tak zní podtitul románu) však vyklepávat přestane. Vyráží do boje a na pomoc mudžahedínům. Už je zase v akci. Sestřelí klíďo píďo vrtulník šípem - a moc toho nenapovídá. Opravdu ne! Uvedu na ukázku dva dialogy ze strohého scénáře.

Afghánec: Odkud jsi? John: Z Arizony. Afghánec: Jak dlouho se tam jde? John: Dva roky.

Afghánec: Na co to je? John: Pro štěstí. (Míní amulet.) Afghánec: Co to znamená – štěstí? John: (Mlčí.)

Tento film vznikl v Izraeli (v poušti Eilat) a CIA údajně zjistila, že zlopověstný íránský duchovní Ajatolláh Chomejní (tehdy byl ještě naživu) osobně přikázal Stallona zlikvidovat. Dnes už se o tom příliš nemluví, inu, asi to zastřela pozdější fatva vyhlášená Chomejním vůči Salmanu Rushdiemu.

4.

A dál? Víme co. Roku 2007 vznikl film John Rambo.

Režie se poprvé ujal Sylvester sám, když předtím napsal scénář. Snímek natočený za spolupráce Německa a Spojených států trvá pouhých 83 minut, ale díky počtu mrtvých si už vysloužil přídomek „nejkrvavější film všech dob“. Český distribuční název je ostatně příznačný: Rambo: Do pekla a zpět. A místo děje? Barma, což prý tvůrci poradila sama OSN. Ale začínáme opět v Thajsku a hle! Hrdina loví kobry a pronajímá loď. Opět za ním přichází muž… a díky stínu vrženému přes tvář se v první chvíli podobá Trautmanovi. Pro akci však Johna přesvědčí až hezká blondýnka, misionářka Sarah Millerová (Julie Benzová). A zbytek filmu? Jatka. Ale přesto bych, pěkně prosím, brutální násilí poctivě rozdělil do dvou odlišných kategorií.

To první je z reality vycházející a páchají ho místní vojáci. To druhé je to násilí, kdy vidíme hrdinu v boji, a vychází z nyní už naprosto neuvěřitelných Rambových schopností, kdy se scénář už ani nesnaží předstírat, že před sebou nemáme pána boha války.

Je to tak! Na jednom místě se raněný John znovu vymrští ke kulometu, asi jako ve zrychleném filmu, a tento pohyb „postavičky“ (která už se stala pro mnohé maskotem) nás jakoby vyrve z hypnózy. Ale to už přece dávno není možné! uvědomíme si. A je to tak. Stallone opět natočil stoprocentně přehnanou pohádku. Nemožné stává se x-krát za sebou skutkem a nakonec už se nedivíme vůbec ničemu. Snad jen tomu, že od časopisu Premiere, ale i od Lidových novin obdržel výsledek nehercova snažení po čtyřech hvězdičkách z pěti. Cinema dala pouze 60%...

5.

A dál? A konec všeho?

Závěr filmu John Rambo, který připomíná úvodní záběry z prvního filmu, by svědčil o tom, že dál nic nebude, jenže ouha. „Rocky Balboa završil šestou částí moji boxerskou ságu,“ nechává se slyšet Sylvester Stallone, „a Ramba bych rád ještě dotlačil k pátému dílu. Mám s ním velké plány.“

Jaké? Usuzuji, že se finále odehraje ve filmovém čase ještě před čtyřkou a protivníkem bude sám Usáma bin Ládin (již se o tom i psalo). Stallone prý každopádně vytvořil takovýto scénář, a to v původní verzi dokonce tak, aby Ládina zabil takřka holýma rukama. Nicméně přibrzdil… a na žádost producentů bude zřejmě akci jen velet.

Jistě ale nevíme nic.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.