DESET LET: Iveta Bartošová a fotograf Milan Schmiedberger
„Milo, dneska se líčím sama. Ty budeš pro změnu opět fotit. Ovšem za předpokladu, že bude dlouhé sklo a clona 5,6. Miloši! Ty to nějak zvládneš.“ Iveta Bartošová
Pondělí 29. dubna završilo deset let od smrti Ivety Bartošové, zpěvačky (*1966) nezaměnitelného výrazu. Je stále hraná a paralelně se vysílají dva televizní seriály o jejím životě. Snad by se divila tomu ruchu? Ráda se fotografovala. A její dvorní fotograf Miloš Schmiedberger, jinak věrný Nikonu a preferující clonu 2,8, dokumentoval její život.
Předtím pracoval dvacet let pro Filmové studio Barrandov a po převratu i pro nové filmové společnosti, divadla a televize, nicméně už v březnu 1989 měl Karel Gott koncert v kulturním domě Ládví, jemuž předcházela zkouška. Štaidl tam Schmiedbergera pozval a představil mu Ivetu. „Aniž bych mohl vědět, jak hluboké propojení nás dvou přijde v dalších letech,“ píše fotograf v letošní své fotografické knize.
Dostal místo ve skladatelově agentuře Prago-Tex a spolupráce trvala do Štaidlovy smrti. Dvaatřicet let. S ním a Ivetou zažil nejkrásnější etapu života a Štaidl píše o Schmiedbergerovi ve vzpomínkách: „Neznám pilnějšího, spolehlivějšího a pracovitějšího člověka. Bude to tím, že poctivě pracujících lidí znám tak málo.“
Schmiedberger je portrétista, říká však, že je ještě větším příznivcem street photography. Fakticky do letošního roku, tedy 35 let, pracoval na knize barevných a černobílých fotografií Iveta, která obsahuje čtyři sta snímků. Jejich prostřednictvím nakukujeme do momentů zpěvaččina života i do životů přátel nebo kolegů. Jen tři záběry, na nichž je hrdinka se svou sestrou-dvojčetem Ivanou, pořídil Otto Dlabola.
Schmiedberger ukazuje IB mimo jiné v ulicích Kampy, ale rovněž vedle Gotta, Korna, Petra Muka, Lenky Filipové, Lucie Bílé, Karla Černocha, Pavla Vítka, Michala Davida, Sagvana Tofi, Tomáše Savky, Marcela Zmožka anebo herců Viktora Preisse, Rudolfa Hrušínského a Karla Augusty. Vedle hitmakera Karla Svobody i hoteliéra Petra Bauera z domu U Prince (proti Orloji) a vedle houslisty Václava Hudečka, fotografa Jadrana Šetlíka, malostranského kuchaře Josefa Vladaře, vizážisty Zdeňka Fencla a pěvců Libora Žídka a Daniela Hůlky. Režisérů Jozefa Bednárika, Jaroslava Soukupa a Juraje Jakubiska. Vidíme ji ve filmu Svatba upírů a v divadelní show (a na turné) Iveta poslouchá Luxembourg.
V muzikálech Johanka z Arku, Bídníci a Miss Saigon, kde dostala tragickou roli dívenky Kim. A vidíme ji i v muzikálu Dracula, kde měla dokonce dvojroli.
Jedna z nejlepších fotografií - na straně 113 - ji zachycuje za čtyřmi hořícími svíčkami v čepici Armády spásy. Na jiném snímku je (pro klip režiséra Jakubiska) uchována jako „žínka“ s kosou (vynořivší se umírajícímu) a vše doplňují písňové texty Pavla Vrby, Gábiny Osvaldové, Zdeňka Rytíře a dalších literátů. A především fotografovy vlastní komentáře a vzpomínky.
Jak tvrdí, nikdy nepořídil dokonalejší fotografie matky s novorozeným dítětem než právě pro IB (v roce 1996). „S půvabem se musí umět zacházet a to uměla dokonale,“ míní. „Čas je nemilosrdný, ale Ivetě pomohl ke kráse, kterou jsem takhle neměl možnost zaznamenat s nikým jiným.“
Taky měl ovšem léta ateliér přímo ve sklepě Štaidlova domu - v Apolinářské (kde kdysi bývala pověstná Jedová chýše) a náhodě věru nechával málo: četná fotografování má totiž nafilmována svým synem Milošem, který pracoval jako jeho asistent. „Ještě že jsem tento proces spustil. Jedná se nyní o unikátní pohledy do Ivetina života,“ míní Schmiedberger. Opouštíme po chvíli listování jeho knihu, ale dílo zůstává navždy a někdy jsou jím fotografie.
Štaidl s Bartošovou na jednu mistrovi napsali: „To se ti to fotí, když jsou lidi fotogenický. Ahoj, Miloši!“
Na stranách 38-39 najdeme i společnou fotografii Miloše Schmiedbergera a Ivety s jejich tehdejšími psisky, jezevčíkem a dalmatinem, a následuje historka, jíž muž aparátu dokazuje i nedokazuje, že to neměl lehké (str. 31):
Iveta: „Milouši, máš tam film?“
Já: „Právě ho hledám.“
IB: „A to jsi fotil na plech?“
Já: „Jasně.“
IB: „Tak co budeme dělat?“
Já: „Dám tam film a budeme fotit znovu.“
Iveta. Text a fotografie Miloš Schmiedberger. Úvod Felix Slováček. Spoluautor: režisér Jaroslav Soukup. Jako 36. publikaci vydalo Czech News Center. Praha 2024. 304 strany.
