23.9.2021 | Svátek má Berta


SVĚT: Jak funguje klimatická propaganda

6.9.2021

Strašením nebezpečnými povětrnostními jevy údajně spojenými s klimatickou změnou si evropská byrokracie buduje pověst zachránce podnebí, který si ovšem za tuto službu bude vybírat odpustky i za cenu chudnutí většiny svých občanů.

Klimatická změna způsobí změnu tlakových center v horní atmosféře, čímž se naruší hladké západní proudění v mírných šířkách. To způsobí zvýšení povětrnostních extrémů jako např. sucha, povodní, časové posuny monzunů, což bude mít přímé důsledky na zajištění potravin. Klimatologové jsou přitom pesimističtí ohledně adekvátní akce politiků.

Připadají vám tato slova povědomá? Ano, podobná slýcháváme v poslední době poměrně často. Nicméně, už se začala objevovat od poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy se pro změnu strašilo globálním ochlazováním a na rozdíl od vln veder se zmiňovalo nebezpečí silných mrazů. Je pravda, že v té době byli klimatologové v názoru na vývoj podnebí rozděleni, někteří už také zmiňovali možnost oteplování vlivem zvyšujícího se obsahu skleníkových plynů, ale rétorika zůstává podobná. Straší se stále.

Dnes a denně jsme bombardováni neustálými katastrofickými zprávami o podílu lidské činnosti na zvýšení globální teploty o zhruba 1 °C za 100 let, což je považování div ne za konec světa. Protože samotný jeden stupeň za 100 let, což odpovídá průměrné změně 0,01 °C za rok, nemusí každého vyděsit, používají profesionální alarmisté a média velmi často pojmy „zvyšování extrémů“, „zhoršování sucha“, „častější a nebezpečnější povodně“ apod. Vlivný klimatolog vyzývá k nervozitě, čímž jistě přispěje k dušení pohodě svého okolí.

Protože kapitola o vlivu oteplení na nebezpečné jevy je dosti obsáhlá a ne vždy jednoznačná, podívejme se na konkrétní případ povodní. Jedna z prací, která tvrdí, že oteplení zvyšuje nebezpečí a četnost povodní z přívalových dešťů v Německu, je zde. Ve výpočtech chování budoucího klimatu se použije nejvyšší emisní scénář, který mnozí klimatologové považují za extrémní, sloužící hlavně k teoretickým úvahám, a tudíž nepravděpodobný. Navíc se příliš nezdůrazňuje, že současný vzestup teploty (0,2 °C za 10 let od 80. let minulého století) odpovídá nejlépe nejnižším emisním scénářům a plánovaná ekonomická sebevražda, tedy klimatická neutralita Evropy se v chování klimatu nijak neprojeví, redukce emisí (která je stejně utopická) se schová do chyb odhadu citlivosti klimatu, tj. spočítané teplotní odezvy podnebí na dvojnásobnou koncentraci CO2.

Na základě tohoto nejvyššího emisního scénáře se spočítá, že někdy na konci století se zvýší podíl konvektivních srážek (tj. z bouřek a přeháněk) na celkových srážkových úhrnech z 0,25 na 0,29 mm/den, což je pro běžného občana téměř nerozpoznatelná změna. U konvektivních srážek bylo vysledováno, že intenzita těch nejextrémnějších na konci tohoto století v modelu o něco vzroste, a to v průměru o několik procent, u těch nejextrémnějších až o jednu desetinu. Vzhledem k jejich vzácnosti a k významné roli jiných hydrologických faktorů při výskytu přívalových (méně přesně bleskových) povodní (tvar a sklon povodí, nasycenost půdy apod.) je to údaj v podstatě zanedbatelný. A autoři článku navíc vyzývají k opatrnosti při interpretaci, neboť se jedná pouze o modelové výpočty, přičemž z praxe je známo, jak jsou atmosférické modely zejména při konvektivních srážkách nedokonalé.

Teď se podívám, jak se to interpretuje. Nejprve se „ztratí v překladu“, že se jedná o modelový scénář ve stylu „nejhorší varianta“. Poté se zanedbá, že se jedná o virtuální stav někdy za sedmdesát let. S odkazem na tyto práce, které si jen málokdo přečte, pak vznikají výkřiky typu „lidé mohou za současné povodně“, jako by záplavy nastaly až s nastoupením automobilů. Např. předsedkyně Evropské komise se nedávno nechala slyšet, že „stovky vědců varují před smrtelnými extrémními povětrnostními jevy, od rozsáhlých přírodních požárů až po extrémní teplo, nadměrné srážky a přívalové povodně. Špatnou zprávou je, že jsou to jevy způsobené člověkem a bude jich stále více.

Samozřejmě, hned se uvádí extrémní teplo, ale už neuvede, že ubývá extrémního chladu a jeho obětí. Z médií ani od zelených politiků se už nedozvíme, že planeta je díky CO2 stále zelenější, což uvádí i poslední zpráva IPCC (ale toto tvrzení je pohřbeno v podrobné zprávě, kterou čte minimum lidí, ve shrnutí pro politiky se to samozřejmě neobjevuje). Také se nezdůrazňuje, že počet obětí přírodních pohrom se přes nárůst obyvatelstva výrazně zmenšil, hlavně díky technickému a vědeckému pokroku podmíněnému dominantně využíváním fosilních paliv.

Paradoxně, zřejmě v duchu úsloví „i slepé kuře občas najde zrno“, má v případě přírodních požárů celkem pravdu, protože podle statistiky v USA je asi 80-90 % požárů způsobeno lidskou činností, např. při pálení trávy, odhozením nedopalků, špatným zabezpečením přírodního ohniště apod. nebo i úmyslem. V Itálii je podíl letošních požárů založených žháři nebo nezodpovědnými farmáři 70 %. Ale je nepravděpodobné, že by počet zapálení krajiny lidskou činností mohl být omezen redukcí emisí oxidu uhličitého.

Vraťme se ale k povodním. V knize Povodně v Českých zemích autorů Kozák, Státníková, Munzar, Janata a Hančil např. na str. 62 v kapitole o povodních na řece Labe čteme: „Rok 1900 – konec povodňového století“. Citujme dál: „Rok 1897 – Tisíciletá voda na Labské“. Toho dne bylo naměřeno v Nové Louce rekordní množství srážek za 24 hodin, a to 345,1 mm. Pokud by to nastalo dnes, druhého dne by média a aktivisté křičeli: „Klimatická změna! Okamžitě žádáme klimatickou neutralitu!“

Jinak řečeno, paní von der Leyenová s panem Timmermansem mluví často nesmysly, čímž oba dokazují svoji nekompetentnost. Anebo je to účel; z titulu funkce, která trpí značnou vzdáleností od běžných občanů, se snaží děsit veřejnost a vytvářet pocit viny za kdejaký silnější atmosférický jev a poté dojit občany povinnými uhlíkovými odpustky povolenkami. Představa, že zchudnutím Evropy je nějak znatelně zredukujeme, patří do říše pohádek. Spíše zmenšíme naši schopnost jejich důsledky trochu omezit, neboť chřadnoucí stát a chudší lidé už asi nedají tolik prostředků na prevenci, kvalitnější výstražnou a varovnou službu ani na (solidární) obnovu vesnic a měst po povodni nebo třeba tornádu.

Finančník Jan Pravda je názoru, že kvůli klimatu stojí za to trochu zchudnout, čímž celkem jednoznačně naznačil, že utopická cesta k tzv. uhlíkové neutralitě vede k větší energetické a finanční chudobě. Jemu asi nebude vadit, že bude za energii platit několikanásobnou cenu, pro spoustu lidí, kteří nespekulují na finančním trhu a třeba pracují v méně placených službách a profesích, to problém asi bude. Ptejme se politiků, jak hodlají zajistit energetickou bezpečnost a dostupné ceny energií v příštích letech a desetiletích, když se zřejmě budou uzavírat velké uhelné elektrárny a kdy se prakticky nestaví žádné další velké zdroje, a to ani nízkoemisní jádro, přičemž je jasné, že drahé obnovitelné zdroje zejména v podmínkách České republiky nemají šanci zastoupit funkci základního výkonu. O vnucovaných drahých elektromobilech a faktickém pokutování výroby vozidel se spalovacím motorem snad ani netřeba mluvit, jednoznačným důsledkem je zdražování mobility a horší dostupnost cenově přijatelných nových úsporných aut pro občany, kteří pak budou nuceni udržovat stará vozidla po vzoru Kuby co nejdéle.

Existuje také reálné nebezpečí, že toto téma nakonec po svém uchopí partaje, které jsou často považovány za extrémní, načež tzv. standardní strany pak budou jenom překvapeně zírat jak západní politici na současný Afghánistán, což byl důsledek sebeklamu, že většině Afghánců jsou sympatické tzv. západní hodnoty. Podobným sebeklamem je představa, že většina Evropanů bude radostně chudnout, aby zmenšili modelovou intenzitu sucha či hurikánů za osmdesát let o pár procent. Ze současných plánů evropské byrokracie, zelených stran a klimatických aktivistů se asi nejvíce radují v Rusku a v Číně.

Autor je meteorolog

Převzato z blogu se svolením autora



Credendo - Short-Term EU Risks úvěrová pojišťovna, a.s.
Financial accountant / Účetní

Credendo - Short-Term EU Risks úvěrová pojišťovna, a.s.
Praha






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.