Jedna z přírodovědně nejzajímavějších lokalit v České republice se nachází na tom nejméně pravděpodobném místě, a to v těžbou pozměněné severočeské hnědouhelné pánvi. Těžba tu v lomu ČSA vytvořila pestrou škálu jedinečných biotopů otevřené krajiny včetně mnoha vodních plošek, kterou u nás nelze v takovém měřítku nikde jinde nalézt.

Většina naší volné krajiny se vyznačuje nízkým stupněm rozmanitosti a vysokou intenzitou obhospodařování. V rozsáhlých intenzifikovaných lesních a zemědělských monokulturních porostech s velkými vstupy pesticidů a hnojiv nalézá útočiště jen chudá skladba běžných druhů. Tato hospodářská krajina navíc trpí jedním zásadním nedostatkem, kterým je vysoká ekologická nestabilita. Ta se projevuje například nízkou schopností odolávat kalamitním stavům, jako jsou například přívalové deště, vichřice či přemnožení škůdci. Oproti této běžné krajině se na velkých plochách lomu ČSA rekultivovaných s využitím postupů ekologické obnovy vyvinula pestrá škála biotopů. Kombinace členitosti území, pestrosti podloží, různé míry zamokření a absence plošného používání pesticidů vytváří zcela ojedinělé prostředí pro širokou škálu stanovišť, živočišných a rostlinných druhů. Pokud bude tato rozmanitost prostředí v lomu ČSA zachována, nahradí ty biotopy otevřené krajiny, které jinde již vymizely.

V lomu bylo zatím zjištěno 269 vzácných a zákonem chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi nejvýznamnější „vlajkové“ druhy tohoto území patří linduška úhorní (Anthus campestris) a bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). Tyto dva ptačí druhy v České republice přežívají pouze v povrchových uhelných lomech Ústeckého kraje a velkolom ČSA sám o sobě hostí dokonce cca 40 % celorepublikové populace. Obecně lze říci, že i pro mnoho dalších druhů otevřené krajiny, které jsou kvůli intenzivnímu způsobu zemědělství celoevropsky nejohroženější a nejrychleji ubývající skupinou ptáků, představuje lom ČSA extrémně důležité území. Podobně zásadní význam má lom ČSA i pro další skupiny živočichů a rostlin.

Idea využití ekologické obnovy pro území po těžbě není nikterak nová. Vědecké instituce i AOPK ČR se tímto tématem dlouhodobě zabývají. Postupy ekologické obnovy jsou již delší dobu předmětem výzkumu a na základě příznivých výsledků se její využití stalo součástí národních i regionálních strategií a plánů. V ČR probíhá ekologická obnova úspěšně na mnoha posttěžebních lokalitách, i když nikde v takovém měřítku. V tomto rozsahu ovšem úspěšně probíhá ekologická obnova v sousedním Německu.

Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že pro dlouhodobé fungování území se všemi jeho vazbami je nutné, aby pokrývalo minimálně několik kilometrů čtverečních. Proto je ideální právě oblast severočeských výsypek, kde bude po ukončení těžby v několika velkolomech dostatek ploch jak pro energetické využití (fotovoltaika další) či urbanizační projekty, tak i pro ochranu přírody. Území navržené pro ekologickou obnovu představuje maximálně jednu třetinu rozlohy lomu, zbylé plochy jsou navrženy pro energetické využití.

Hlavním smyslem využití ekologické obnovy jako nástroje rekultivace lomu ČSA je zachování přírodních hodnot, které se zde vytvořily na plochách po těžbě uhlí. Běžnou technickou rekultivací sukcesních ploch, která zde byla plánována, by zcela zanikla jejich jedinečná biodiverzita a vznikla by ochuzená monotónní krajina. Ekologická obnova je proto zmiňována jako důležitý přístup k územím po těžbě v národních i regionálních a místních strategiích a plánech. Tento způsob rekultivace vytváří pestrou krajinu s výjimečnou druhovou rozmanitostí, vysokou ekologickou odolností a je vhodný pro rekreační využití.

Dalším důležitým argumentem je i výrazná úspora financí. Na rozdíl od technických rekultivací není nutné hradit terénní úpravy, umělé napouštění vodou, přípravu půdy, lesnické výsadby či další agrotechnická opatření. Uspořené prostředky lze věnovat na potřeby obcí a obyvatel v těžbou strukturálně poškozených regionch.

Nutno podotknout, že s bezpečnostními sanacemi, jako je například zajištění svahů proti sesunutí, se počítá i v případě použití rekultivace s využitím ekologické obnovy. V lomu ČSA se také uvažuje o jezeře, které nebude mít opevněné břehy. Bude napuštěno buď uměle, nebo vznikne přirozenou akumulací z vlastního povodí jezera, tedy z hydrogeologického přítoku vody a tří vybraných malých vodních toků, které stékají z jižních svahů Krušných hor nad územím lomu a v minulosti tímto územím protékaly. Jezero bude společně s desítkami tůní a mokřadními biotopy na území lomu přispívat k lokální stabilizaci a ochlazení mikroklimatu. Při ekologické obnově se také v okolí nezvyšuje prašnost. Ta totiž vzniká zvýšeným větrným prouděním při aktivní těžbě skrývky nebo z deponií lehkých částic popílků. Tyto vrstvy popílků jsou při tvorbě výsypek přesypávány těžšími substráty zemin, které necirkulují ve vzduchu. Zároveň tento záměr také ani nebrání energetickému využití území. Všechny vhodné plochy využitelné pro umístění fotovoltaiky leží mimo území s plánovanou ekologickou obnovou. Umístění fotovoltaiky na hladině jezera bude možné.

Počítá se i se zpřístupněním budoucího chráněného území návštěvníkům a vybudováním naučné a zážitkové stezky, pozorovatelny, či vyhlídkové plošiny. Ušetřené prostředky z finanční rezervy při použití ekologické obnovy lze využít na revitalizační projekty významných ekologických prvků v tomto území. Příkladem může být revitalizace zatrubněné řeky Bíliny či revitalizace arboreta Jezeří. Finance by měly být převedeny Státním fondem životního prostředí také na projekty obcí na zlepšování stavu životního prostředí a systému ekologické stability v regionu.

Pro území lomu ČSA byla také Českou zemědělskou univerzitou v Praze vypracována podrobná studie, která srovnává různé varianty budoucího směřování lomu ČSA a prioritizuje a identifikuje plochy pro využití ekologické obnovy.

AOPK ČR vydala dvě souhrnné zprávy o ekologické obnově v ČR (2012 a 2018), které jsou k dispozici na následujících odkazech:

Odkaz

https://knihovna.nature.cz/records/3e0cf293-4e7f-49a0-95c0-67da0e18a64e

David Lacina, Vladimír Volf

Autoři pracují v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.