Diskutujeme nad možností, že lidé způsobili celkem mírné současné oteplení. Co když je to ale jinak – co když jsou doby ledové jenom důsledek nestability klimatického systému naší planety? Nestability, kterou způsobili lidé někdy před 2,4 miliony let.

Nizozemský geolog Peter Westbroek vychází z faktu, že se přibližně shoduje počátek dob ledových a první nálezy rodu Homo. Obvykle se soudí, že právě klima, které se stalo chladnějším a s méně srážkami, bylo jednou z příčin vzniku člověka. Naši předkové neslezli ze stromů dobrovolně, naopak zalesněná krajina se přeměnila v savanu. Peter Westbroek to ale obrací. Ne klima spoluvytvářelo člověka, ale člověk změnil klima.

Měly však tehdejší primitivní tlupy vůbec nějakou možnost ovlivnit klima, a to hned v globálním měřítku? Lee Talbot tvrdí, že všechny velké travnaté plochy byly vytvořeny ohněm. Prales může být zapálen bleskem, ale v současnosti všechny velké požáry v Africe a pravděpodobně i jinde založili lidé – zemědělci, pastevci, lovci. Doklady používání ohně lidmi jsou z doby asi před 1,4 milionu let, Lee Talbot se však domnívá, že časem se toto datum posune na základě nových výzkumů daleko do minulosti.

Oheň podstatně mění vegetační pokryv. Tím také pozměňuje erozní podmínky a v neposlední řadě vytváří prostory pro řadu živočišných druhů. Velcí býložravci potřebují travnaté plochy. Vypalování lesů je pomohlo vytvořit na více místech – jako příklad se uvádí jihovýchodní Asie a prérie Severní Ameriky. V jihovýchodní Asii je to v důsledku zavedení zemědělství (ostatně u nás to bylo podobné), v Severní Americe zase Indiáni rozšiřovali prostor pro zvěř za účelem lepších podmínek pro lov.

Vytvoření velkých travnatých ploch je jen první krok ke změně klimatu. Peter Westbroek přeedpokládá, že se výrazně zvýšila eroze a do moří bylo snášeno ohromné množství splavenin bohatých na živiny. Následkem toho se přemnožily řasy, které spotřebovaly oxid uhličitý z atmosféry. Snížil se skleníkový efekt a začalo období chladných ledových dob, jen na relativně krátké časové úseky přerušované teplejšími dobami meziledovými. Peter Westbroek navrhuje poohlédnout se ve vrtech u mořského pobřeží na obsah sazí a doklady rozvoje řas z období posledních několika milionů let.

Peter Westbroek přišel se zajímavou teorií. I když nemusí být zcela správná, může být v mnohém inspirativní. Především upozorňuje, že lidé mohli ovlivňovat přírodu mnohem dřív, než se obecně předpokládá. Námitek však může být hodně. Teplota a obsah oxidu uhličitého se dlouhobě snižovaly desítky milionů let před začátkem ledových dob. Lidí bylo na začátku ledových dob jen velmi málo a těžko by udrželi travnaté plochy v potřebném rozsahu. V mořské vodě je 50x více oxidu uhličitého než v atmosféře. Rozvoj řas by se tedy na složení atmosféry asi moc neprojevil. Ale do důsledků domyšleno - kdyby tato teorie byla správná - by současné zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře bylo vlastně jen opravou chyby, kterou způsobili naši předkové.

Literatura:
Westbroek, Peter: Život jako geologická síla (Dokořán, 2003)

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na Drabek.bigbloger.lidovky.cz