Neustálé zdůrazňování škodlivosti aut se spalovacími motory a letecké dopravy se stalo pomalu nejzásadnější součástí boje s klimatickými změnami. Unikají nám tak objevy nadějných zelených technologií a další důležitá fakta.

Podle různých radikálů by pro nás auta (minimálně ta se spalovacím motorem) měla být tabu. Všichni by měli používat, když už, elektromobily, ačkoliv i jejich výroba, likvidace a dobíjení silně zatěžují životní prostředí a kobalt do baterií těží za otřesných podmínek desetitisíce dětí v Africe. Přiznání, že někdo příliš často létá, je dnes také téměř společenské faux pas a jak se opakovaně ukazuje, ani lodní doprava nemusí být tak ekologická, ačkoliv na rozdíl od zmíněných aut zajímá jen málokoho...

Neuvěřitelně špinavá lodní doprava

Víte, že mezi největší producenty CO2 v EU patří také společnosti provozující námořní dopravu? Doslova pár lodí má podle údajů Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (dále jen T&E) na svědomí takový objem emisí CO2, že se to vyrovná všem autům v některých státech. Konkrétně studie T&E z roku 2019 vypočítala, že lodě, které jezdí z a do Holandska, Belgie a Norska, produkují dokonce víc CO2 emisí než všechna auta v těchto zemích.

Lodě švýcarsko-italské společnosti Mediterranean Shipping Company (MSC) se podle zjištění T&E ocitly spolu s leteckou společností Ryanair a osmi uhelnými elektrárnami na nelichotivém žebříčku deseti největších producentů oxidu uhličitého v Evropě. Lodě MSC totiž jen loni vypustily do atmosféry 11 milionů tun CO2. Pro srovnání je to tolik emisí oxidu uhličitého jako produkce celého Nizozemska. A jen o něco méně, než co s 9,58 miliony tun za stejné období emitovala veškerá francouzská auta.

Největší producenti CO2 v EU. (studie T&E 2019)

Inovace aktivisty nezajímají

Plně souhlasím s tím, že změna klimatu je vážná věc a je potřeba se tématu věnovat i politicky. Nesouhlasím ale s cestou aktivistických až radikálních řešení plných zákazů, příkazů a různých kvót. Raději bych využil nadějných chytrých zelených opatření. Smysluplná řešení totiž existují a je neuvěřitelná škoda, že je v českých médiích nezachytíte tak často a v hlavních zprávách jako třeba referování o různých nepočetných akcích extrémistické Extention Rebellion.

V nedávné době se třeba objevila řada vynálezů k pohlcování oxidu uhličitého. Např. americká firma Hypergiant Industries vyvinula bioreaktor, který prostřednictvím řas absorbuje CO2 a přetváří ho na ekologické palivo. Dalším zajímavým vynálezem je umělý strom BioUrban 2.0 od mexického startupu BiomiTech.

Tento umělý strom může pohltit tolik CO2, jako 368 opravdových stromů. Pomocí mikroskopických řas pohlcuje nejen oxid uhličitý, ale také oxidy dusíku a prachové částice a do okolí vypouští kyslík. Monitoruje také množství škodlivin v okolním ovzduší a pro svůj provoz využívá solární energii. Dalších pět velmi slibných inovací proti globálnímu oteplování a boji se změnou klimatu bylo představeno i na Světovém ekonomickém fóru.

Právě konkurenčnímu tržnímu prostředí můžeme vděčit za inovace na poli zelených technologií. Tyto nápady se ale nesetkávají s pochopením u aktivistů z řad radikální levice, kteří by nejraději využili klima ke svrhnutí kapitalismu. Měli by to být právě oni, kdo bude nejvíce nadšen novými technologiemi, oni ale raději předstírají hluchotu a slepotu a dál předpovídají katastrofu a prosazují různá omezení včetně zrušení osobního vlastnictví. Zrovna u tohoto i marně hledám logiku v tom, jak to má pomoci proti suchu a k ochraně půdy víc, než třeba celková změna v přístupu v české zemědělské politice...

Plně podporuji zálohování PET lahví

K řešení klimatické krize je jednoduše nutné podporovat reálná a smysluplná ekologická řešení. Jedním z nich je třeba plošné zálohování PET lahví. V době, kdy existují technologie na jejich 98% recyklaci, je nepřijatelné je vyhazovat na smetiště a pálit! Bohužel nově navržená odpadová legislativa s povinným celoplošným zálohováním v Česku nepočítá, na rozdíl třeba od Slovenska, kde se zavede do roku 2022. Výmluvy směřují k tomu, že už teď lidí třídí zhruba 70 % plastů. Jenže o to jde! Jen třídit nestačí, protože polovina vytříděného následně končí ve zmíněných spalovnách a na skládkách, a reálně se tak zrecykluje jen 34,5 % plastů. Zálohování by právě pomohlo zvýšit onu recyklaci!

Závěrem se proto ptám: Opravdu chceme nechat klimatickou debatu ovládnout pomatenými radikály? Nebo začneme místo strašení prosazovat skutečně funkční řešení a třeba umožníme zálohování PET lahví? Buďme raději lídry v zavádění zelených technologií a užívejme k tomu rozum!