Hypotéza globálního oteplování alias klimatických změn tvrdí celá desetiletí, že tání ledu na pevnině způsobí růst hladiny moří. Přímořské a zejména ostrovní státy dokonce bijí na poplach, že zmizí v oceánu.

Zprávy o výsledcích srovnávacích studií snímků amerických satelitů Landsat za uplynulých třicet let ukazují, že se během této doby výrazně měnila a mění zejména vnitrozemská moře a jezera.

Vědce překvapilo, že vzdor řečem o stoupání hladiny moří se u pobřeží objevilo 33 700 čtverečních kilometrů nové země – vody tam naopak zaplavily jen 20 100 km2 souše. „Očekávali jsme, že pobřeží bude ustupovat kvůli růstu hladiny, ale nejpřekvapivějším zjištěním je, že pobřežních ploch přibývá po celém světě. Dokázali jsme vytvořit více země, než kolik jí zabral růst hladiny moří,“ řekl Fedor Baart z Deltaresu.

Toto je poněkud překvapivé zjištění ve světle alarmistických studií o globálním oteplování. Podle všeho zatím nedochází k tak masivnímu tání pozemských ledovců, aby to způsobilo jakékoliv měřitelné zvýšení hladiny moří a oceánů, naopak několik tisíc čtverečních kilometrů si pevnina na vodě vydobyla. Tání himalájských ledovců způsobilo rozšíření vodních ploch na tibetské náhorní plošině, kde za posledních třicet let vznikla nová velká jezera, jiná vnitrozemní jezera, jako například Aralské, téměř zanikla.

Nicméně část vědecké obce razantně prosazuje vliv lidské aktivity na zemský povrch tím, že epocha helocenu, která trvá od konce poslední velké doby ledové přibližně 10 000 let, je od poloviny minulého století střídána novou epochou takzvaného antrophocenu. Ten se podle nich vyznačuje převažujícím vlivem člověka na zemský povrch.

Je velmi pravděpodobné, že pozorované změny na zemském povrchu zaznamenané americkými satelity za posledních třicet let probíhají nepřetržitě, pouze nejsou tak přesně evidovány (žádné satelity snímkující Zemi v minulosti prostě nemáme). Je proto vždy velmi ošidné tvrdit, že právě teď se děje „něco dramatického“. Příkladem nám může být existence Sahary, na jejímž území se kdysi nacházel zcela jiný typ krajiny a proces přeměny tohoto území v poušť započal právě někdy na konci doby ledové před několika tisíci lety.

Celá hypotéza globálních změn klimatu způsobená lidskou aktivitou má jeden zásadní háček. Mají být provedeny rozsáhlé finanční transfery od „viníků“ změn (bohatý sever) k „obětem“ změn (chudý jih). Potíž je v tom, že pokud by opatření proti změnám klimatu byla neúčinná, protože je vliv člověka vysoce přeceněn, budou taková opatření stejně k ničemu. Hypotéza klimatických změn vinou člověka tak má pozoruhodně shodný rámec jako někdejší proces dekolonizace – opět jsou to bývalé koloniální mocnosti, kdo by měl platit svým bývalým koloniím. Je to jen další důkaz toho, že politika klimatických změn a politika dekolonizace a osvobození bývalých „zotročených národů“ má stejný podtext. Co na tom, že se „osvobozené“ národy mezi sebou vraždí ve velkém. Mají „svobodu“.