Přesvědčí papežova encyklika Čínu a Indii?

Dozví-li se našinec, že papež vydá encykliku o vztahu lidí k prostředí, Zemi i klimatu, vkrádají se pochyby. Proč se tohoto tématu chytá náměstek Krista na zemi? Vždyť k němu nemá odbornou průpravu. Ale takové úvahy by byly laciné. Katolická církev reprezentuje 1,2 miliardy lidí, šestinu Pozemšťanů. Jako taková se nemůže nezajímat o velké společenské problémy. A vztah k prostředí, Zemi i klimatu je dnes společenským problémem par excellence.

Papež chce navázat dialog se všemi o našem společném domově, praví se v pasáži encykliky uniklé do tisku. To zní až příliš abstraktně a vznešeně. Praktičtěji zní to, co říkal už v lednu šéf Papežské akademie věd v rozhovoru pro Der Spiegel. Papež chce ovlivnit světovou konferenci o klimatu, která bude v prosinci v Paříži. Chce přerušit řetězec, kdy se už dvacet let rokuje na konferencích, aniž by to vedlo k respektované dohodě o emisích. Má na to papež šanci? Jen do nepatrné míry.

Katolická církev tu nehovoří o katolících ani o všech křesťanech, ale o lidstvu coby strážci stvoření. Střežit stav prostředí, Země i ovzduší = střežit stvoření. Proč ne, to má logiku. Logiku má i to, že papež si vybral jméno podle Františka z Assisi, světce obklopeného zvířátky a ptáčky zpěváčky. Už proto sám působí jako strážce stvoření, znevýhodněných i chudých. Jako takový říká, že právě světoví chudí, kteří nevyužívají fosilní zdroje energie, jsou postiženi důsledky jejich využívání. I toto má logiku, ale též jeden velký háček.

Bohaté západní státy hlavně v Evropě, které berou papeže vážně, jsou přísné samy na sebe a produkují jen desetinu světových emisí. Ty papež nutit nemusí. Aby ve své snaze uspěl, musel by přesvědčit Čínu, Indii, Indonésii, Írán či Brazílii. Z nich jen Brazílie může dát na jeho slova. Čína se spíše po stalinsku zeptá, kolik má papež divizí.

LN, 17.6.2015