Suchá zima varuje, že v létě může být hůř

Kdy naposled jste viděli sníh? Ta otázka nemíří na domorodce z hor, kde i v suchých zimách něco nasněží. Míří na Pražany i obyvatele nižších poloh. Ti musí odpověď z paměti dolovat. V Praze to letos ještě nebylo (nepočítáme-li vločky poletující vzduchem) a loni za celou zimu de facto taky ne (nepočítáme-li krátkodobou pokrývku).

Suchá zima není tak výjimečná. Teď televize vysílá dobové záběry k výročí upálení a pohřbu Jana Palacha. Ukazují, že ani v lednu 1969 nebyl v Praze sníh. Jenže fakt, že v nějakém roce nebyl v zimě sníh (či ho byly přívaly), nevypovídá o trendech. Chcete-li vidět, jak paměť může klamat, najděte si na webu hydrometeorologů tabulku Sněhově chudé zimy v minulosti. Zjistíte, že v centru Prahy (Karlova) byla sněhově nejchudší zima 1973/74. Ale utkvělo to ve společenské paměti? Spíše ne. Druhou v pořadí byla „revoluční“ zima 1989/90. Výrazně časný nástup jara leckdo i v tehdejší euforii vnímal. Naopak nejvíce sněžnou zimou byla ta proslulá z let 1928/29 a v novější době zima 1995/96 (v Harrachově ležel sníh 173 dny).

Je vidět, že ze samotných naměřených údajů se jasný trend neuková. Můžete argumentovat, že sněhově nejchudší zima na Milešovce byla už v roce 1948/49. A že naopak nejvíce sněhu leckde naměřili v letech 2005, 2006 či 2010. Jenže zásadní je souvislá dekáda poté. Nebude náhoda, že sněhově chudé zimy se kryjí s nástupem dlouhodobého sucha. Není náhoda, že v letech 2018 a 2019 byly velké deficity vlhkosti v půdě naměřeny už v zimě, tedy v období, kdy se má voda v ležícím sněhu naopak akumulovat. Vsaďte se, že letošní zima nevyzní jinak: i když nemusí být rekordní, nejspíše přispěje k prohloubení deficitu vody v půdě.

Toto by mělo zajímat také ty, kdo klimatickou změnu rádi bagatelizují. Což o to, bagatelizovat ji mohou, ale tím nic nezmění na faktu, že voda je čím dál vzácnější – tudíž i regulovanější a dražší – komoditou. Letošní zatím suchá zima to výrazně a neblaze připomíná.

LN, 18.1.2020