Říkali onehdy v rádiu, že sdílená jízda čili spolujízda je vizi budoucnosti. V této souvislosti mluvili o službě Uber. Coby profesí taxikář mám potřebu na to zareagovat.

Uber je údajně sdílená jízda. To už dávno není. Základní počáteční myšlenka sdílené jízdy se už posunula. Dnes se často, a v různých souvislostech, uvádí citát sovětského diplomata Viktora Černomyrdina: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ Dá se to použít i v tomto případě. Novelou zákona 102/2013 Sb. o silničním provozu a taxislužbě se legalizovaly služby jako Uber a Bolt, coby regulérní taxi, ovšem za upravených podmínek. Touto novelou, podle mně, vznikl kočkopes, který taxi nepomohl a ostatním službám jen zpřístupnil trh tak, aby nebyly protizákonné. Uznejte sami - že nemusí mít taxi zkoušky z místopisu? Že nemusí mít taxametr? Že nemusí mít transparent, neboli „klobouk“? To všechno taxikáři přeci mají! Jak to s tím sdílením tedy je?

Uvedu příklad. Jednou jsem jako taxi, vezl pána k benzínce na okraj Prahy. On tam měl sraz s řidičem, a možná i dalšími zájemci o spolujízdu, jedoucím do Bratislavy, prý za 10€. To je opravdu úžasné. Člověk jede do Bratislavy sám, má volno v autě, tak se přes aplikaci domluví s dalšími zájemci o tento směr a s nimi se podělí o náklady na cestu a ještě jim v hovoru cesta rychleji uteče. Zkrátka se spojí příjemné s užitečným.

To ale už není Uber ani Bolt. Myslím, že dnes už je to každému jedno. Novela zákona tyto služby legalizovala a skoro nikdo neřeší, jaké znalosti o městě řidič má, jestli má vůbec tušení kam a kudy má jet, že nedokáže zákazníkovi okamžitě vystavit doklad o jízdě, ten přijde následně mailem. Stížnosti, že řidič ani neuměl česky, už se pomalu ztrácejí v šumu. Hlavně když je to levnější. Opravdu je? Trh toto vyřeší. Na všechno musí být totiž dva. Jeden, co něco nabízí a druhý, který je ochoten to akceptovat. Ať už ze strany řidičů nebo ze strany zákazníků. Mimo to spousta původně taxikářů se k těmto společnostem přidala. Podle mně tu stojí proti sobě „stavovská čest“ a pravidlo, že „tohle mi složenky nezaplatí“. Je na každém, jak se k věci postaví, je to svobodná volba. Já raději stavovskou čest a službu opravdu prima zákazníkům. A potom je tu ve hře kvalita a důvěra. „Alternativním“ službám se nedá upřít, že způsobily převrat v taxislužbě, že všichni se museli aspoň trochu přizpůsobit.

Sice teď rozvířil prach případ nazvaný Uber Files, kdy prý tato firma (nebo její činovník) lobbovala na nejvyšších místech v zemích Evropy, aby ji prosadili na trhu, i když ne třeba za úplně čistých podmínek. Citován je například pan prezident Macron ve Francii. (Snad by mě i zajímalo, kdo je tím úředníkem u nás, který toto prosadil, zalobboval.) Už mě ale tato zjištění nechávají klidným. Vše bude tak, jak to má být! Co kdo vysílá, zesíleně se mu vrátí.

Jak jsem se zpočátku zmínil, jsem taxikář. Jezdím v Praze a zakotvil jsem nakonec u aplikace Liftago. V době, kdy nejmenovaný člověk z Boltu v rozhovoru pro jedno médium reagoval asi takto: redaktor: „Vy porušujete zákony.“ Bolt: „Ale ty zákony jsou špatné.“ redaktor: „Ale dobré nebo špatné, jsou platné a musí se dodržovat!“, a tak dále bla bla, Liftago se snažilo dokázat, že se dá jezdit moderně, digitálně a naprosto legálně. A tak to také zůstalo. V podstatě, kvůli Liftagu se zákon měnit nemusel. Jsem rád, že vozím zákazníky přes tuto aplikaci, protože jsou příjemní, na úrovni a já jsem díky systému v klidu. Klient si poptá jízdu, já vidím, jak je daleko ode mne, jak daleko chce jet a podle toho mu nabídnu sazbu, na kterou bych to jel. (Sazbu v certifikovaném, zaplombovaném a Českým metrologickým ústavem ověřeném taxametru.) Jde tedy vlastně o aukci, kdy zákazník vyšle poptávku, řidič nabídne, a pokud si ho zákazník vybere, čili přistoupí na jeho podmínky, dochází k souznění a pohodě, kde není prostor přenášet frustrace jeden na druhého.

Musím se ale vrátit zpět k té spolujízdě, ke sdílení. Myslím, že dnes už každý ví, že Uber/Bolt není nic sdíleného, ale normální taxi. Že AirBnB není sdílení bytů, kdy majitelé po dobu dovolené přepůjčí svůj byt někomu jinému, ale krátkodobý pronájem bytů, čili hotelnictví, kdy byty jsou přímo určeny k pronájmu. Že nejsou sdílená auta, ale služby, jako Car4Way, Anytime Carsharing, AJO a další, jsou regulérní autopůjčovny, jen s tím rozdílem, že si auto nepůjčujete na parkovišti, ale kdekoliv na ulici. K pravému sdílení je ještě dlouhá cesta a podle mého je omezena tím, kdo si z toho udělá, opět, jen a jen normální byznys.

A ta regulace? Myslím si, že někde je opravdu zbytečná, ale jinde je potřeba. A to jen proto, aby nebyla anarchie. Vezměme si třeba Segway v Praze. Zpočátku pohoda, pak se to vymklo kontrole a následek byl kompletní zákaz od Magistrátu v centru a vymezení oblasti pro provoz. Jak že to říkal ‚soudruh‘ Černomyrdin? Pamatujte si to prosím!