Státní rozpočet Česka na příští rok sice nepatří k hvězdným počinům, ale žádná tragédie to není. Dokonce jsou vidět i náznaky k lepšímu oproti dřívější rozhazovačné anoistické éře.

Velice pěkně to vystihl Pavel Páral ve svém komentáři v Reflexu č. 49 Rozpočet 2023 katastrofa to není. Schválený rozpočet České republiky na rok 2023 nepotěší nikoho. Závisláky na státních dávkách, kteří se rekrutují především z řad okamurovské SPD a podobných obskurních spolků netěší z toho důvodu, že dostanou málo. Oni sice vládě Petra Fialy vytýkají, že zadlužuje zemi, ale na druhou stranu křičí, že jim musí dát daleko víc.

Pak jsme tu my druzí, kteří vidí dále než do zítřejšího dne, a myslí se si, že úspory musí být ještě větší. Není možné se dále dramaticky zadlužovat. Nicméně jsou vidět náznaky k lepšímu, což je vidět na vývoji mandatorních výdajů. To jsou ty, které stát musí platit ze zákona. Mezi ně patří například mzdy ve veřejném sektoru. V rozpočtu na rok 2021 navrženém Babišovou vládou dosáhly hodnoty 102,3% státních příjmů. To znamenalo jediné, že stát si musel půjčit peníze i na běžný provoz. Bylo to dáno populismem Andreje Babiše, který se řídil heslem po nás potopa. A tak se přemrštěně zvyšovaly platy státních zaměstnanců bez ohledu na možnosti ekonomiky, zaváděly nesmyslné slevy, například jízdné pro seniory a studenty ve veřejné dopravě, apod. Takhle se zodpovědný hospodář nechová.

V rozpočtu na rok 2023 dosahují mandatorní výdaje 91,1%, což je výrazná změna k lepšímu. Jenomže je potřeba pokračovat a být odvážnější. Správným krokem bylo například omezení velkorysého levného cestování autobusy a vlaky studentům a seniorům. Koneckonců za komunistů slevy na jízdném pro důchodce neexistovaly. Dále je třeba omezit počet státních zaměstnanců, což už se děje. Fialova vláda propustí téměř devět set úředníků. A budou nutná i další opatření. Třeba zrušení spoluúčasti pacientů na zdravotní péči bylo velkou chybou. Ceny, za návštěvu lékařské pohotovosti 200 korun nebo 150 korun za den pobytu v nemocnici, by byly přiměřené.

Na druhé straně se zvyšováním přímých daní opatrně. Nejsem příznivcem toho, aby šikovní a pilní lidé byli za svoji snahu trestáni. Tak ty jsi nám nějak hodně vydělal, tak to ti napaříme pořádné daně. Ne, tohle není cesta, to bychom jenom demotivovali lidi, kteří nenaříkají nad zlým osudem, ale dokáží se o sebe postarat.