POTRAVINY: O vesmírném rozpouštění strachu
Každou chvíli zveřejňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zprávy o tom, jak někteří naši výrobci potravin provozují velice nekalé výrobní praktiky. Ta poslední zpráva, která byla vydána v pondělí 16. dubna, obsahuje informaci, že SZPI našla závady v sedmi kontrolovaných prodejnách a výrobnách. V Konicích na Prostějovsku uměle prodlužovali datum použitelnosti až o jeden týden (zřejmě šlo o uzeniny). V brněnské prodejně Ahold prodávali jako telecí párky s pouhou drobnou příměsí telecího masa. V dalších prodejnách uzenin (Hruška ve Znojmě, Kaufland v Jičíně, prodejna v Holicích) objevila inspekce ve složení uzenin další prohřešky. V Tescu na Novodvorské v Praze prodávali zase špatně označené sýry, navíc s obsahem rostlinného tuku. V Tescu v Třinci manipulovali s datem použitelnosti u vepřové krkovice. A tak dále...
Takových zpráv si do roka přečteme mnoho a člověka napadne, že chodit nakupovat do jakéhokoli obchodu je docela velké riziko. Napadlo mě tuhle, jaké musí mít svědomí člověk, který vyrábí klobásky a dává do nich sóju a rozemleté kuřecí pařáty namísto masa. Což se také dělá.
Jak úžasně silný člověk to musí být. Nemůže například doma říci, aby si nikdo z rodiny ty klobásky nekupoval, když pro rodinu je úspěšný obchodník. Nemůže to říci ani svému bývalému třídnímu, ani spolužákům a dokonce ani rodičům děvčete, jejichž dceru si chce vzít jeho syn. Nemůže to sdělit své milence, ani svým kolegům v zastupitelstvu, byl-li tam náhodou zvolen. Nemůže to ani sdělit svým starým rodičům, kteří bydlí v sousedním městě, kam on také své podvodně vyráběné zboží dodává. Nemůže to dokonce ani sdělit stejným gaunerům, jako je on. Mohl by se dozvědět, co dávají zase do potravin oni. Takový člověk se musí denně zmítat v pochybnostech. Vždyť to je na zešílení, říkal jsem si.
Až mě z toho vyvedl známý, který se také pohybuje v branži, avšak nešvindluje a nepodvádí. Že prý si na to člověk zvykne. Že zná lidi z tohoto druhu podnikání, kteří si na svých šizených výrobcích dokonce pochutnávají. Už dávno si nejsou schopni uvědomit své bezohledné jednání.
Asi má pravdu. Znám pouze z doslechu neuvěřitelnou příhodu z pohraničí. Krátce po válce vyráběl někde ve Vejprtech jakýsi řezník úžasně dobré salámy. Jezdili si pro ně lidé i ze vzdálených míst, hlavně tedy tehdejší honorace. Onen řezník odchytával v místních lesích mladé dívky pod záminkou, že chtějí uprchnout za hranice a zabíjel je. Jejich maso dával do svých skvělých salámů. Kriminalisté, kteří ho zatýkali, údajně nalezli při této příležitosti v jeho lednici dvě ženská stehna. Psalo se prý o tom v tehdejším místním tisku, a jak přitom bylo oněm četným řezníkovým zákazníkům, to se tam neuvádělo. A nikdo na to neumřel, přestože to ten řezník provozoval několik let. Asi jsou tyto praktiky u nás nějakou místní zvyklostí. Kdysi mi jeden vedoucí obchodu vysvětlil, proč objednává tak málo slaných rohlíků. Často jsem je již nemohl koupit, protože prostě nebyly. Ono se totiž na slaných rohlících ihned pozná, že jsou včerejší, protože zvlhnou. Takže se nedají druhý den zamíchat mezi ostatní pečivo. U těch nesolených to poznáte až doma, protože jsou jaksi tvrdší.
Stejně člověka napadne, jestli mají tito výrobci svědomí. Jak se asi cítí paní vedoucí nějakého oddělení v supermarketu, když jde okolo její spolužačka, která si v košíku nese maso s dávno prošlou prodejní lhůtou? Jak ti lidé uvažují? Tuhle jsem u nás ve výloze vedlejšího obchodu objevil zajímavý leták. Terapeutka Kateřina B. a známý astrolog Antonín B. zvali občanstvo na seminář pod názvem "Překonání pocitu viny a rozpuštění strachu". Je to jasné. Zřejmě na takové semináře chodí ti ještě ne zcela zkažení řezníci. Ti zcela zkažení patří mezi ty, kteří projíždějí našimi obcemi více než stokilometrovou rychlostí.
Možná, že by pomohlo, kdyby se ona Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nějaký čas cílevědomě zaměřila na prodejny a stravovací zařízení v parlamentu a ve vysokých státních úřadech. Třeba by se pak mohla změnit i dosavadní, zřejmě naprosto neúčinná legislativa. Když navíc každým větším českým, moravským a slezským městem protéká nějaká řeka.