Drahá mobilní data v Česku zřejmě nepřekvapí nikoho. Patříme mezi země s nejdražšími mobilními daty. Obzvláště pak ve srovnání s příjmy. Kdo za to ale může? Operátoři? Politici? Zákazníci? Dočkáme se někdy jejich zlevnění?

To jsou nejspíše vaše nejčastější otázky. Odpovědi nejsou tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Mobilní trh není plně konkurenční a operátoři jednají i podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) v tzv. tiché shodě (tacitní koluze). Karty mají mezi sebou rozdané a víceméně nikdo nemá důvod situaci příliš měnit.

Tento stav dlouhodobě kritizují jak vládní, tak opoziční politici. Drahá mobilní data se také stávají „vděčným“ tématem médií. Jistě si vzpomenete na mediální přestřelku ze začátku letošního roku, kdy se všechna tuzemská média předháněla v tom, kdo může za předražená mobilní data a jak to vlastně myslela bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, když prohlásila, že si za drahá data mohou klienti sami, neb je málo využívají.

Když už se ale zdálo, že vidíme světlo na konci tunelu, objevila se překážka. Ale popořádku. Tím světlem na konci tunelu není přijíždějící vlak, ale novela zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na které jsem spolu s kolegou Martinem Jiránkem pracoval a která měla být účinná od 1. ledna 2020. To by ale ovšem do toho nesměly vstoupit opozicí vyvolané mimořádné body, mimořádné schůze, hlasování o nedůvěře vládě, přes 850 hlasování o pozměňujících návrzích k EET, ale také zbytečné hádky v koalici.

Výsledkem tohoto stavu pak je, že Poslanecká sněmovna pořádně nefunguje, respektive důležitá legislativa se neustále odsouvá, neschvaluje a dochází k významnému prodlení. Poslanci na můj vkus příliš často dávají přednost obstrukci a politikaření před prací nad konkrétními návrhy. Někteří kolegové čekají na projednání svých zákonných předloh přes rok.

Výrazný tlak na zlevnění mobilních dat a zlepšení postavení klientů mohl být patrný již od začátku roku 2020, ale budeme si muset počkat ještě další tři měsíce. Napadá mě omšelé, ale pravdivé „proč to udělat jednoduše, když to jde složitě“. A tak se, ač ateista, budu modlit, aby na novelu zákona o elektronických komunikacích došlo alespoň na jednání 12. července. A to se bavíme teprve o druhém čtení. Z toho je patrné, že pro původní termín realizace – 1. leden 2020 – by adresáti navrhovaných povinností neměli čas na přípravu a implementaci změn.

Proto budu bohužel navrhovat posunout účinnost novely až na termín 1. dubna 2020. Absurdita na druhou – podám pozměňovací návrh ke svému vlastnímu předchozímu pozměňovacímu návrhu. Ano, toto je dnešní politická realita.

A co je vlastně cílem oné novely? Jak již bylo řečeno, mobilní trh je v České republice dlouhodobě „zamrzlý“. Novelou chceme konkurenci na trhu elektronických komunikací „probudit“, motivovat klienty udělat změnu, pokud jsou nespokojeni nejen s cenou služby, a legislativně podpořit soutěž uvnitř oligopolní struktury trhu. K tomu by zásadním způsobem mělo přispět omezení možnosti požadovat úhradu od zákazníků v případě předčasného ukončování smluv na dobu určitou (dnes ve výši 20 % zbylé částky u fyzických osob a plných 100 % u podnikatelů).

Touto legislativou chceme také podpořit zjednodušení přenesení čísla tak, aby účastník, který si chce změnit operátora, nebyl odrazován složitostí administrativního postupu a mohl změnu uskutečnit jen návštěvou nového operátora (tzv. one stop shop). Současně navrhujeme zkrácení lhůty pro přenos čísla z dnešních deseti na dva pracovní dny.

Sečteno a podtrženo, připravená novela čeká na schválení. Bohužel poslanci tráví spoustu času hašteřením a důležité zákony se odkládají. Buď se podaří situaci dlouhodobě odblokovat, nebo se pojďme začít bavit o předčasných volbách.

Novinky.cz