aneb Když srpen hřeje, ledový vítr v zimě věje

Od středy 1. srpna 2012 převzalo ekonomický týdeník Profit, založený v roce 1990, výměnou za Sedmičku s mediální skupinou Empresa Media vydavatelství Mladá Fronta. Nyní má tři ekonomické tituly: E15, ekonomický deník založený na konci roku 2007, Profit a letos v červnu koupilo toto vydavatelství ještě týdeník Euro, vycházející od roku 1998, a díky tomu vzniklo na trhu druhé velké vydavatelství, které se soustředilo na ekonomické tituly. Mladá fronta bude na našem velmi malém trhu soupeřit od letoška o kvalitní ekonomické novináře a čtenáře s tradičním a zavedeným vydavatelstvím Economia, které mimo jiné vydává deník Hospodářské noviny (prodaný náklad v květnu 2012 39 000) a týdeník Ekonom (21 000).

Zároveň letos začal vycházet zdarma distribuovaný týdeník 5 + 2, za kterým stojí majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš. Původně se předpokládalo, že 77 mutací tohoto týdeníku mělo právě rovněž v srpnu dosáhnout milionu výtisků. Podle posledních informací vychází zatím jen 57 mutací, a to v nákladu 650 000 výtisků. Roční investice se odhaduje na 250 milionů korun. Podle Eura vyjednává pan Babiš o koupi televize Metropol, a hodlá tak vybudovat mediální skupinu, která má podporovat jeho protikorupční hnutí ANO 2011, s kterým se chce zúčastnit příštích parlamentních voleb za dva roky a jehož se stal v minulém týdnu předsedou.

Zároveň v těchto dnech vyšlo i poslední dvojčíslo svěže provokativního a graficky nápaditého časopisu Kraus ve vydavatelství Sanoma Media, jehož loňská ztráta činila 85 milionů korun. Připomeňme, že toto vydavatelství má hlavně tituly Vlasta, Květy, Překvapení a Praktická žena, Kraus se do jejich portfólia moc nehodil. Z koncernu kvůli tomu, že nedokázal ztráty zastavit, odešel po krátkém angažmá ředitel Josef Havelka. Proslýchá se ale, že časopis bude pokračovat s jiným vydavatelem.

Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Co tyto změny signalizují?

Babišův mediální projekt je evidentním krokem zpět, protože jeho média jsou přímo navázána na jednu politickou stranu či hnutí. V Evropě už toto přímé spojení nefunguje od konce padesátých let a těžko může mít i u nás úspěch. Takhle přece zkrachoval i bulvární Super, za jehož vydáváním stála ODS.

Pokud by byl časem časopis Kraus pod novým vydavatelem úspěšný, zatím prodával asi dvacet tisíc výtisků měsíčně, mohl by ovlivnit i trochu strnulé profily ostatních společensko-politických titulů, což by byla pozitivní zpráva.

Změna vydavatelů ekonomických médií však může znamenat spíše špatnou zprávu, jak připomněl redaktor České pozice, internetového politicko-ekonomického webu Petr Bušta: Zúžení vydavatelů ekonomických titulů bude mít za následek menší výběr, čtenáři si nebudou moci skládat sofistikovanější obraz a zároveň se tím u nás otevře v tomto segmentu větší prostor pro manipulaci.

Tomáš Skřivánek, šéf ekonomické sekce vydavatelství Mladá fronta, se toho nebojí. Z Profitu se stane čtrnáctidenní příloha deníku E15 a Euro zůstane, jen bude více investigativní a reportážní: přesunou se tam dva lidé z E15. Všem předplatitelům Profitu bude nabídnuto Euro, čímž se zvýší jeho náklad, který zatím činí 25 000, Profit měl náklad 20 000 a E15 má náklad 60 000. Webové stránky se sloučí, takže budou mít návštěvnost přes 400 000 a budou přinášet i každý den nové komentáře. A protože se proslýchá, že i Hospodářské noviny se nebudou rozšiřovat o sobotní vydání, lze usuzovat, že vrhnou všechny své síly rovněž do internetového vydání a tam se nejspíš odehraje ten největší boj o čtenáře. Hlavní otázka, na kterou ale odpoví až čas, zní: Uživí náš malý trh dvě ekonomická vydavatelství, nebo nakonec jedno z nich pohltí to druhé a prostor pro manipulaci se ještě zvětší? Pokud by tomu tak bylo, platila by pranostika i na média!