Ve večerním televizním zpravodajství 30. srpna 2019 jsme mohli vidět (předpokládám, že na úplně všech tuzemských stanicích) napínavou reportáž z nasazení německé armády proti kůrovci na německé straně Krušných hor. Nebyla to náhodná reportáž, ale dobře připravená PÍÁR akce, o čemž svědčila přítomnost tiskové mluvčí německé armády. Pokusím se „přeložit do češtiny“, o co šlo.

Předpokládám, že nikdo z televizních diváků neuvěřil tomu, že 32 (v budoucnu možná dokonce až 64) dokonale vycvičených vojáků v maskáčích, řízených a podporovaných vysoce kvalifikovaným armádním štábem a perfektně vyzbrojených ručními škrabákyna kůru zvrátí vývoj kůrovcové kalamity ve Spolkové republice. Šlo o divadelní představení v režii spolkové vlády, aby si veřejnost znepokojená odumíráním německých lesů všimla, že vláda o problému ví – a razantně a mimořádnými prostředky jej řeší. Postupovat s tichou pracovitostí by nebylo mediálně vděčné. Už proto nemohli mít v reportáži vojáci oblečené „modráky“, ale museli se pařit v maskáčích. Zvolen byl model podobný jako na začátku 2. světové války v Anglii, kdy byl vyhlášen sběr železa z domácností – cedníků, pokliček, hrnců a příborů pro válečný průmysl, přestože bylo jasné, že z cedníků se zbraně vyrábět nepovede. I nyní šlo o zklidňování veřejnosti vytvářením dojmu, že vláda řeší situaci všemi prostředky.

Reportéři ale nezmínili podstatnou informaci. Jakmile v Německu dosáhl roční úhrn kůrovcových těžeb 2,5 mil. m³, byl v celé Spolkové republice vyhlášen mimořádný stav, který až do jeho odvolání umožňuje vládě používat mimořádné prostředky. Mezi ně patří i v televizní reportáži zmíněné nasazení armády v civilním sektoru. To je ale jen (možná závěrečné) divadelní představení, kterému předcházela méně viditelná, ale důležitější vládní opatření, jako byly úpravy v řízení státních lesů (zejména posílení jejich vlastních výrobních kapacit), zostření státního dohledu nad lesy, změny státní obchodní politiky v obchodu dřívím, výjimky ze zákona o státních zakázkách atd.

S tím velmi výrazně kontrastuje stav v České republice, kdy ani vytěžení 28 mil. m³ dříví v loňském roce nebylo důvodem k vyhlášení mimořádného stavu, jen aby mohly zůstat v platnosti základní dokumenty: zákon o veřejných zakázkách a Dřevěná kniha, které ke kůrovcové apokalypse přispěly rozhodujícím způsobem.

Porovnání „hladin významnosti“ pro vyhlášení mimořádného stavu ve Spolkové republice a nevyhlášení u nás, mně inspirovalo k bonmotu v titulku: Stav je katastrofální – ale mimořádný stav to není.

Od tohoto bonmotu je jen krůček k úvaze, zde bude katastrofální stav standardem, a zda je tomu tak i jiných oborech.