aneb Práce bude

Češi stárnou a prognózy se stále zhoršují. Dnešní děti si penzi kolem šedesátky rozhodně užívat nebudou. Logicky to vyvolává otázky, nakolik je reálné, že šedesátníci budou mít zaměstnání, které je uživí, když dnes hledají místo marně často již padesátníci. Správná odpověď je přitom prostá. Když musíš, tak musíš. Přizpůsobit se budou muset jak budoucí šedesátníci, tak jejich zaměstnavatelé. Ti druzí proto, že jinou pracovní sílu budou shánět obtížně, a ti první se nějak živit budou muset. A tak i v pokročilém věku budou měnit kvalifikaci a budou muset zapomenout na své pohodlí, akceptovat pohyblivou pracovní dobu i dlouhé dojíždění.

Představy, že když jsem něco dělal třicet let, tak jsem to musel přece dělat dobře, jsou chybné už teď a jsou jedním z důvodů, proč se firmy zaměstnávání zkušených a starších pracovníků bojí. Je doba rychlých změn a neustálého přizpůsobování se a bude to ještě tvrdší.

Bude to jako ve věkově nevyrovnaném partnerství. Starší partner mládne, cvičí, i když to občas bolí, a mladší partnerka zase moudří.

Jasně, že ne vždy a všude, ale jinudy cesta ve stárnoucí evropské populaci nevede. Je tedy třeba z nevýhody udělat výhodu. A popravdě řečeno, už dnes mnohý z velkých šéfů ví dobře, že zkušená pětapadesátnice jako sekretářka ho dokáže uchránit i jiných průšvihů než problémů s manželkou.

MfD, 25..2013

Autor je šéfredaktor týdeník EURO