GLOSA: Fuksa v hlavní roli
Ze čtyř milionů prasat totiž u nás během patnácti let zmizela celá polovina. „Zabila je konkurence,“ poučuje Fuksa s varovně zdviženým prstem. Jako pohádkový dědeček vypráví o tom, kterak čeští čuníci o místo na slunci přišli. Je sympatické, že příběh popisuje popravdě. Zdejší chovatelé to s prasaty neumějí jako dánští, němečtí či španělští, kteří jsou šikovnější a mohou pak vepřové prodávat levněji. Proto ho do Česka stále víc dovážejí obchodní řetězce a ve velkém i masokombináty.
Jak tedy místním čuníkům pomoci? Jezte české vepřové, pobízí ministr a ve své kanceláři zapichuje českou vlaječku do fláku kýty na talíři. Neschopnost zemědělců konkurovat mají tedy zachraňovat konzumenti. Měli by pobíhat po řeznictvích a shánět pravé české.
Nebudou to mít jednoduché, když polovina vepřového je z dovozu. Jak zjistí, že maso je opravdu ze zdejších čuníků? Těžko. Když se Agrární komora snažila vytvořit databázi prodejců tuzemského vepřového, neuspěla. Většina výrobců totiž nebyla schopna potvrdit, že používá jenom české maso. Nakonec kdo ví, z čeho je řízek, do kterého se Fuksa s chutí zakusuje, aby ho spláchl pivem. S plechovkou šikovně natočenou na kameru stačí současně dělat reklamu i národnímu Budvaru.
Fuksovy Trable s čuníky nejsou pohádka, ani parodie, jak by se mohlo zdát. Ale pobaví. Další kus, v němž má „neviditelný“ Fuksa účinkovat, bude o pozemkových úpravách. Nechme se překvapit, jaký trhák příště zinscenují „píáristi“ z AMI Communications, kterým ministerstvo za propagaci letos zaplatí bezmála 2,3 milionu korun.
Fuksova prvotina na YouTube zvaná Hrozí něco českým lesům? zaujala za dva týdny ani ne pět set padesát návštěvníků. Ale uklidnila Véčkaře. Už netrvají na tom, aby Fuksa kvůli lesům dal hlavu na špalek.
Týdeník EURO 18/2011
