Den daňové svobody nám pomyslně dělí rok na část, dokdy veškeré výdělky odvádíme státu a odkdy veškeré další výdělky zůstanou v naší peněžence. Výpočty tohoto dne však zachycují pouze peníze odváděné státu na daních, ale už nezohledňují další náklady státu.

Náklady nejsou jen ty explicitní, snadno viditelné na výplatní pásce či účtence z obchodu, ale také ty, které tak snadno vidět nejsou. Pokud nás stát několikrát do roka honí na úřad, kde prostojíme celé dopoledne ve frontě, abychom o něco požádali, něco vykázali či přiznali, je nezbytné to mít také na zřeteli.

Existuje byrokracie, kterou bychom si bez sebemenšího sporu mohli odpustit úplně. Buď proto, že je zbytečná, nebo proto, že lze stejného výsledku dosáhnout jinak – snáze. Existuje i byrokracie, kterou stát pro své základní funkce vykonávat musí, nicméně i tu lze dělat efektivněji, snazšími výkazy, bez front, třeba jen korespondenčně.

Nestačí brát v potaz jen čas strávený při přehlašování vozidla či dokládáním přiznání k dani z příjmu. Je třeba zohledňovat veškerý čas, který nad administrativou nesouvisející s podnikáním stráví náš zaměstnavatel nebo náš účetní, pokud sami podnikáme.

Rozdíl mezi nejefektivnějším představitelným státem a tím současným je také jakousi daní, kterou si na našem životě stát bere. Veškerý čas, který zbytečně věnujeme byrokracii, bychom mohli strávit jinak. Mohli bychom jej věnovat výdělečné činnosti nebo trávení času s přáteli a rodinou. Byrokracie není jen otravná, doslova nás okrádá o ušlý výdělek, o čas na naše blízké a ještě k tomu stojí mnoho peněz placených z našich daní.

Stát by neměl lidem házet klacky pod nohy. Měl by zrušit nepotřebné úřady a formuláře; neměl by používat občana jako poslíčka pro přenášení formulářů, ale posílat si data přímo; měl by lidem přepsat vozidlo či nemovitost bez zbytečného čekání. Podnikatelé by se tak mohli věnovat výrobě strojů nebo pečení housek, než aby trávili hodiny nad papíry, a zaměstnanci by mohli trávit více času se svými blízkými.

Autor je místopředseda Svobodných