Kdo letos vsadil na Česko, zbohatl. A příští rok?

Lidé se při investování dopouštějí řady omylů. Jedním z nich je strach investovat v zahraničí, i když by tam své peníze mohli zhodnotit lépe než doma – jde o mentální zkrat zvaný „home bias“. Kdo však „volání domova“ podlehl letos, výjimečně žádnou velkou chybu neudělal. Naopak.

Pražská burza totiž nabídla nejlepší zhodnocení akciových investic ze všech burz ekonomicky vyspělého světa. Takže kdo třeba investoval letos začátkem roku do jejích akcií, jak jsou zastoupeny v hlavním indexu, PX, ten se při započtení dividend ke včerejšku dočkal zhodnocení zhruba 45 procent. Po přepočtu na eura toto zhodnocení činí dokonce zhruba 52 procent, a to kvůli pětiprocentnímu letošnímu posílení koruny vůči evropské měně. V dolarech zhodnocení čítá přibližně 40 procent, neboť koruna vůči americké měně letos oslabila. I tak jde o nejlepší dolarové zhodnocení ze všech burz ekonomicky vyspělého světa. V korunách si ukazatel PX letos připisuje nejlepší roční zhodnocení od roku 2005.

Inflace a energie pomohly

Co za světovým primátem pražské burzy stojí? Na první poslech je to těžko k uvěření, ale inflace a energetická krize. Vskutku, jedním ze světově nejlepších způsobů, jak letos nejen chránit sama sebe před inflací a energokrizí, ale dokonce na nich vydělat desítky procent, bylo právě investování na pražské burze. Její hlavní ukazatel, zmíněný index PX, totiž z takřka 70 procent tvoří akcie ČEZ a tři bankovní tituly – Erste Bank (matka České spořitelny), Komerční banka a Moneta. Zatímco akciím ČEZ letos svědčí energetická krize, bankovním titulům zase inflace.

Energetická krize, která propukla letos koncem léta a trvá dosud, vede v celé Evropě k prudkému zdražování velkoobchodní elektřiny a následně i elektřiny pro firmy a domácnosti. Růst cen elektřiny zvyšuje vyhlíženou ziskovost podniků typu ČEZ, neboť zdražování otevírá prostor navyšování marží. Vzestup ziskovosti značí rovněž růst zisku v přepočtu na akcii, pročež se nelze divit, že akcie ČEZ letos zhodnotily o zhruba 60 procent, nejvíce od roku 2005.

Růst cen energií, nejen elektřiny, navyšuje zisk ČEZ, ale také inflaci. Ta tak letos v Česku dosahuje třináctiletých maxim – a bude hůř. Proti rapidní inflaci bojuje Česká národní banka i ve světovém měřítku relativně velmi odhodlaně. Letos navýšila svoji základní sazbu o 3,5 procentního bodu. Tak citelně ji nenavýšila v žádném z kalendářních roků celého období od poloviny devadesátých let. Měnové podmínky se tak vlivem zpřísňování měnové politiky letos v Česku utáhly prakticky nejvíce na světě.

Růst úrokových sazeb přitom komerčním bankám prospívá, jelikož otevírá prostor navýšení jejich úrokových marží, které představují rozdíl mezi úroky na půjčkách a úroky na vkladech. Růst úrokových marží ocení akcionáři bank, neboť zajistí růst zisku v přepočtu na akcii. Akcie Erste Bank proto letos zhodnocují o přibližně 60 procent, nejvíce od roku 2012. Komerční banka si polepšuje o přibližně 41 procent, přičemž vyššího zhodnocení její akcie dosáhly naposledy v roce 2002. A Moneta vykazuje zhodnocení takřka 40 procent, tedy nejvíce v historii jejího obchodování na pražské burze, jež se píše od roku 2016.

Samozřejmě, rapidní zvyšování úroků ČNB také zpevňuje korunu. A relativně silnější koruna v mezinárodním srovnání – po přepočtu do globálních měn typu dolaru nebo eura – upevňuje pozici pražské burzy mezi všemi burzami světa. V posledních dnech letošního roku zpevnila koruna dokonce i pod 24,90 za euro, prakticky na svoji nesilnější úroveň vůči jednotné evropské měně za uplynulých takřka deset let.

Dluhopis kraloval

Podlehnout „volání domova“ a investovat v Česku nebylo letos chybou nejen při investování do akcií, ale ani do dluhopisů. Pokud tedy člověk loni pořídil státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě. Ty vykazují tím vyšší zhodnocení, čím vyšší je inflace, takže letos si připsaly 6,3 procenta. Na dluhopis, který je obecně bezpečnější investicí než akcie, jde o velice solidní výnos. Čeští daňoví poplatníci, kteří si daný státní spořicí dluhopis nepořídili, vlastně platí ze svého, ze svých daní, výnos těm svým spoluobčanům, kteří si ten dluhopis pořídili. Jedna část občanů tak ze svého vlastně chrání úspory jiné části občanů před inflací, přičemž ta samá inflace úspory první části občanů navíc mnohdy nesmlouvavě požere.

A co v příštím roce? Vyplatí se opět české akcie a dluhopisy? Takřka jistě už ne tolik jako letos. Státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě si sice opět mohou připsat úrok kolem šesti procent, ale akcie ČEZ ani tuzemských bank už podle všeho tolik jako v roce 2021 nevyskočí. Prostě proto, že žádný strom neroste do nebes, a ani ceny elektřiny, ani inflace, a tím pádem úroky ČNB, nemohou růst stále tak mimořádným tempem jako letos. Navíc ceny akcií zohledňují očekávání, takže očekávání stran nadcházejícího roku už jsou v nich stejně „započtena“.

Tak ať je ten rok úspěšný, a nejen ekonomicky.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank

LN, 31.12.2021